Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Ze života

07.05.2012 12:33

Začarovaný kruh = kletba

  Až budete číst tyto řádky, mějte prosím na paměti, že nestraním žádné církvi ani náboženskému sdružení a nejsem ani ateista. Jsem pohan a nezastávám se ani sňatků ani rozvodů, ale věřím v to, že sousloví  „co Bůh spojil člověk nerozlučuj“ se nevztahuje na sňatky ani v kostele ani na radnici, nýbrž na oddání se komukoli v srdci, celou duší i tělem, což žádný papír v celém Vesmíru nedokáže, byť by byl sepsán a podepsán nesčetněkrát. Jsem zastáncem názoru, že právě lidé se svým materiálním založením často rozlučují svazek dvou srdcí, které se sobě již oddaly, které Bůh spojil Láskou, a nutí je do sňatků čistě materiálních či sňatků z rozumu. Všichni toužíme po lásce a po štěstí. Je to přirozená touha naší duše. Touhou se naše duše snaží tělu ukazovat cestu, kam má namířeno, co chce prožít, kudy chce jít. Každý člověk tuto touhu vnímá trochu jinak. Běžně se lidé domnívají, že touha je jen chtíč těla a tak se jí v mnohých případech snaží...

—————

30.07.2011 16:43

Pochopit znamená, že není třeba cokoli odpouštět

  Přišlo tenkrát období, kdy se Ona hodně ptala... Co se stalo? Kde je chyba? Proč je něco najednou jinak? Přišla jí odpověď, přišla jí ve snu – nebo ne vlastně ve snu, ale při meditaci, kdy se otevřela odpovědím: Ve chvíli, kdy jste se potkali, se vaše duše poznaly. Duše se spolu domluví, než se narodí, co všechno se navzájem v životě na zemi naučí. Vaše duše si rozumí už z minulých životů. Proto je vám spolu dobře a jeden vedle druhého se cítíte v bezpečí. Sami oba víte, že od první chvíle jste si věřili. Neznali jste se z tohoto světa a přesto jste od první chvíle souzněli a naprosto si důvěřovali. Důvěra je něco, co někdy mezi dvěma lidmi ani nevznikne. Mezi vámi byla od prvního okamžiku. On ti věřil, že ho pochopíš, ačkoli navenek jeho život působil poněkud nestandardně, věřil, že budeš stát při něm. A ty jsi pochopila, protože nejsi plná předsudků, máš dar chápat souvislosti a vidět příčiny následků, proto jsi vždy byla při něm a jsi při něm dodnes.  Ačkoli...

—————

24.07.2011 20:03

Touha vlastnit a žárlivost

Všimla jsem si v průběhu všech možných rozhovorů s muži i ženami, že valná většina žárlících partnerů má pocit, že je jejich protějšek nemá dostatečně rád a že by se mohl vyskytnout nějaký jiný člověk s lepšími vlastnostmi či vizáží a "jejich" partnera jim "sebrat". Uvozovky píši proto, že nikdy nikdo nemůže být "náš" a nikdy nám ho nemůže nikdo "sebrat". Když náš partner nebude chtít, tak se ten druhý může třeba stavět na hlavu, slibovat hory - doly či kupovat drahé dárky, ale neodloudí jej. Tedy v případě, že nás náš partner miluje. V opačném případě - pokud se mu to podaří - pak nás partner nemiluje a není přece čeho litovat. Je dobré se poučit a zjistit, z jakého důvodu jsme spolu vlastně byli, když to nebyla láska, co nás spojovalo. Hodně párů je spolu především proto, že toho druhého z nějakého důvodu potřebuje. Ať je to potřeba se zajistit finančně a nebo pro sebe mít někoho, kdo nám naplní život. Někteří lidé neustále tvrdí, když je partner opustí, že ztratili smysl života....

—————

07.07.2011 20:10

Spokojenost versus Štěstí

  Všichni lidé hledají štěstí. Mnoho z nich ale netuší, co štěstí vlastně je. Štěstí je duševní stav blaženosti. Jedni je hledají v tom, že dosáhnou nějakého velkého úspěchu. Jsou na sebe pyšní, dosáhnou společenské prestiže, obdivu a chvíli se „koupají“ v tom nádherném pocitu štěstí. Chvíli. Jiní je hledají v tom, že si pořídí všechno, na co si jen pomyslí, veškeré pohodlí a všechno, co se dá koupit, včetně krásných dovolených, zážitků a mnohdy i lidí, co jim jsou oddaní nebo jsou na nich závislí. Jsou hrdí, že mají všechno, co ostatní mít nemohou a chvíli se „koupají“ v pocitu štěstí. Vždy, když si pořídí něco nového. Jen po nějakou chvíli. Další je hledají mimo hmotný svět tím, že pojídají houbičky, kouří marihuanu či opium, píchají si jakoukoli drogu, propadnou alkoholu.. Bezprostředně poté nebo i po nějakou delší dobu se cítí být odříznuti od „běžného“ života, jsou jinde, jsou volní, jsou šťastni. Ale jen po určitou dobu. Lidi závislí na sexu jsou...

—————

15.06.2011 20:43

Vegetariánství u člověka

Každý z nás zná již  od dětských let koloběh vody. Voda naprší na zem, vsákne se, napojí rostliny a vytvoří spodní vodu - prameny a studny. Rostliny nakrmí býložravce, rostliny nám dávají kyslík, rostliny po zetlení vyživují samy sebe. Spodní voda napojí nás i zvířata, voda zvlhčuje veškeré své okolí, voda nás umyje, plavíme se po ní, díky ní získáváme energii, ve vodě žijí organismy, které tvoří valnou většinu kyslíku, díky kterému můžeme žít. Voda se vypařuje a tvoří mlhy, mraky, déšť a sníh, díky kterým můžeme zažít nejen osvěžení ( my i zvířata i rostliny ), ale i psychicky můžeme pookřát - vidíme duhu, sněhové vločky, námrazu na stromech jako z pohádky. Opět se voda shora dopraví na zem a koloběh se opakuje. Jak je to s naší potravou? Býložravci mají od přírody díky zpracování rostlinné stravy více žaludků, protože trávení pouze rostlinných produktů vyžaduje jiné složení organismu. Býložravcům chybí zuby, které jsou používány při kousání či trhání masa. Člověk je řešen...

—————

15.06.2011 20:41

Co znamená: „Postarat se“

Již z dávných dob se traduje, že muž se má postarat o rodinu a žena o děti.  Ano, jakési tradiční rozdělení rolí od pravěku. Ale protože jsme lidé, kteří si rádi přizpůsobí cokoli svým představám a svým potřebám, i toto tradiční rozdělení rolí společnost jaksi pojala svým sobě vlastním způsobem, a opět ( já vždycky jen povzdychnu, páč nic jiného se společností nenadělám ) samozřejmě způsobem postaveným naprosto přesně proti přírodě. Proč jsem toho názoru? Co vidíme ve společnosti pravěkých lidí ? Muž sám o sobě vyrazí do lesa, aby ulovil zvěř. Ulovenou ji přitáhne domů.  Zvíře stáhne a naporcuje. To je jedna část akce. V druhé části žena maso uvaří, kůži vydělá, z kostí případně vytvoří  nějaké ty cetky a nebo později jehly na sešívání kůže. To je dělba práce, co se týká jídla. Z jiného soudku – muž ukáže, že je schopný postarat se o rodinu, žena kypí navenek zdravím, shlédnou se v sobě a počnou potomka. Ona dítě nosí v sobě, on jí nosí...

—————

15.06.2011 20:40

Dítě jako náplast na bolest v nepovedeném vztahu

    Zamilují se, přijde stereotyp a zamilování se vytratí. Za jak dlouho? U někoho za půl roku, u někoho za dva roky – záleží na nátuře. Málo zamilovaných i nezamilovaných lidí ví, že Láska a zamilování jsou dva různé stavy a různě se projevují. To šíleně krásné zamilování je tak opájející, doslova jako droga. Můžou za to litry hormonu serotoninu, hormonu štěstí jak se říká, které se člověku při zamilování „vylijí“ do krve. Vše zkrásní, zjasní, člověk miluje život a vše se mu daří. Po dvou letech se táže, kam se ta krásná láska poděla, proč již není tak intenzivní, proč se to tak děje, že pomalu vychládá. Ptá se: „Je to tak vždycky?“ Je a není.¨ Zamilování je vždycky stejné. Je to prostě chemická reakce na chemii partnera. Příčinou jsou feromony. Je to tak vždycky a u každého. Jen lidi jsou různých povah a tak se umí někdo ovládat víc a někdo míň a na každém je to jinak znát. Ale vždycky je to tak jako s každou drogou – počáteční dávky člověku časem nestačí a chce víc...

—————