Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


„Zralý člověk“ Jaký je vlastně „zralý“ člověk? Dokážete o sobě říct, že jste „zralý“ člověk?

21.05.2010 23:29

Tedy, že splňujete všechny body?
1) Váží si nejen sám sebe ale i ostatních lidí (cítí úctu, což mu znemožňuje o druhých mluvit jako o blbcích a debilech)
2) Nehodnotí (dokáže vnímat bez nálepky „špatné a dobré“), což mu, mimo jiné, umožňuje dívat se na skutečnosti reálně a brát je takové jaké jsou, nezkresleně, či-li nelže sám sobě, takže další bod
3) Upřímnost (k sobě, ale i k ostatním)
4) Není na ničem a nikom závislý (oproštěný od strachů, tužeb a přání, které způsobují závislost)
5) Netouží vlastnit
6) Nesnaží se druhé řídit a měnit (nesnaží se mít všechno pod kontrolou)
7) Je zodpovědný

 

pampalini
Tak dle tohoto seznamu ještě nejsem dost zralá, chybí mi tedy ještě nějaký ten krůček.
A řekla bych, že zralý člověk je více totožný s bodem 7-zodpovědný sám k sobě i k ostatním.

Melanie
Snad by to se dalo takto sepsat, ale:
bod 2) Nehodnotí.... Nelze nevnímat špatné a dobré. Právě proto, že si ten náš mozeček rozebere co je pro nás dobré a co zlé, tak se nedostáváme do zbytečných problémů. Což je nutné vědět. Pokud toto nebudeme umět, tak nebudeme schopni rozeznávat reálně a nezkresleně.
bod 4) Závislost... Od strachu se nelze oprotit, mít touhy, přání, je normální, nemá to ze závislostí nic společného. Je to jen uvažování duše a srdce. Kdyby se řeklo závislosti na drogách, tak to je něco jiného.

Lostris
Vidíš, podle toho seznamu, zralá jsem. Jenže já si to nemyslím. A mám otázku: Zralá k čemu? Zralá na co? Zralá vůči čemu???
--------------------------------
"Člověk dospívá v okamžiku, kdy začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval. Když začne překypovat a sdílet, když začne rozdávat."
Osho
...a tohle je "zralost" podle mě

Mar.gita -Lostris:
Ano to zní moc hezky, díky
Napadá mě, kdy člověk "začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval"? Není to právě ve chvíli, kdy "vyzraje" a splňuje ty uvedené body?

Lostris Mar.gita:
 Ano.... a ještě něco navíc
Ameliee Lostris:
Lostri, tak tohle mi v tom výčtu výše chybělo..díky, není co k tomu dodat...tohle je nejspíš nejdůležitější "měřítko" jisté zralosti...

melanie -Ameliee:
Zralost není jen v dávání lásky. Celková zralost člověka je vyšší princip, který zahrnuje mnoho psychologických aspektů. Správná mentální energie není každému dána.

Sem.miš -Lostris:
"
Člověk dospívá v okamžiku, kdy začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval. Když začne překypovat a sdílet, když začne rozdávat." Osho
Jenže je to myšleno tak, jako že dozraje do toho stadia, že je lásky tak pln, že z něj sama plyne ven na ty ostatní, aniž by to věděl, aniž by to tušil.
Myšleno tak, že rozdává lásku ne vědomě, ale už jen tím, že je. Ne že si řekne - budu dávat lásku, ale že jeho přirozeností se stane takové chování, kdy on to považuje za normální, ale ostatní cítí to rozdávání lásky, které on už nevnímá.
Tak to pojal Osho.
Bezpodmínečné, nevědomé rozplynutí se v lásce, která automaticky při styku s jinými na nich ulpívá a činí je šťastnějšími.

Lostris-Sem.miš: Hehe, proč to "jenže"? Já to chápu...
Sem.miš-Lostris: 
Se omlouvám Tobě, ale spoooousta lidí to nechápe. Myslí si, že se rozhodnou, že teď začnou být hodní a milí a začnu rozdávat lásku svému okolí.... ale pak jsou zklamaní, protože si mysleli, že se jim to nějak bude vracet... Chyba v myšlení - mám to okolo sebe, nedaří se mi jim vysvětlit, že když dýchám, protože je to moje přirozenost - nerozhodnu se: teď budu dýchat, dneska se mi nechce, tak nebudu... a přesně tak je to s tou láskou, když už člověk dozraje ...

atreb-Sem.miš: kde se to v tobě jenom bere ?

Sem.miš -atreb: No, kde - prožila jsem si to na vlastní kůži... a to už nesvlíkneš, jde to s Tebou.

Ameliee-Mar.gita:
Řekla bych, že tohle jsou aspekty, doprovázející určitou zralost lidské duše. Leč mi to zní celkem stroze. Ale v podstatě, je to cesta k vyššímu duchovnímu stupni. Výše popsané charakteristiky mi jsou blízké, leč nedosahuji jich, stále se učím. Vypíchla bych úctu, respekt a upřímnost. A být schopen Lásky, té nesobecké, to bych přidala.

Mar.gita -Ameliee: Může to znít stroze, to nepopírám, jen jsem se snažila zjistit jak to vnímají ostatní bez přílišného rozebírání jednotlivých bodů, tak nějak uceleně, což tu strohost může přinést...

Jendahun -Mar.gita:
Podle toho popisu může být zralým snad jen Buddha,poustevník nebo mnich. Nudné, fádní, jednotvárné.Některé body jsou nutné pro život slušného člověka v civilizované společnosti. Nezralý člověk zůstává dlouho mladý, protože se má pořád co učit a v čem se zdokonalovat. Morálně nezralý - to je neštěstí, to už není pomoc, ten dozraje jen pomocí nějaké katastrofy.

Jan P-Mar.gita:
Poznavacie "body" toho,ci je niekto zrely alebo nezrely sa vztahuju k vnutornym pohnutkam a nie k tomu,ako sa sprava navonok...ci ho ostatní zboznuju,alebo ním opovrhujú.Podstatny je jeho stupen tuzby po slobode,teda na akom stupni rebricka hodnot sa tato tuzba nachadza (ci je silnejsia nez ostatne tuzby,alebo nie).
V podstate suhlasim z bodmi 3,4,5 a 6.
I rebelanti a outsideri sa povazuju uz za vnutorne zrelych ludí.
Rozdiel medzi zrelym a nezrelym clovekom je uz vlastne ten, ze ten nezrely stale vidí vo svetskych zalezitostiach - rodina, kariera, uspech, uznanie atd. - naplnenie. Kdezto ten zrely to uz pocituje, ako obmedzovanie a preto sa tuzi z toho vsetkeho vyslobodiť ! Spociatku - ked este je v akomsi prvom stadiu - to moze cinit napr.tym rebelantstvom, zavrhovaním spolocenskych konvencií atd.
Úplne vylucujem bod 1
Zrely clovek si vazi predovsetkym svoju slobodu.Dokaze sa prisposobit,dokaze sa oddať,ale nikdy nie na ukor svojej slobody. Medziludske vztahy nie su meritkom zrelosti.Meritkom zrelosti je schopnost vzdat sa cohokolvek a kohokolvek koli Slobode.

Zrelost neodzrkadluje spravanie a ani schopnosti,ani moralka,ani spolocnost,ani vyznamnosť,ani usporiadane vztahy,ale jedine a jedine stupen slobody,ktoru pocitujeme ako tuzbu,ktora postupne preraza v nasej bytosti a je stale vyraznejsia.Ona nam musi svietit,ako jasna ziara veduca nas k spocinutiu vo vecnosti.A vsetko co nie je touto Slobodou,je nicim inym len obmedzením a uvadzaním nas do sputanosti a tym utrpenia.

Mar.gita-Jan P.:
Můj pohled a zkušenost je asi taková:
Když se člověk nepřijímá takový jaký je (i s chybami), znamená to, že si neváží sám sebe (1), a proto si nemůže vážit ani ostatních, nutí ho to sebe a ostatní porovnávat, posuzovat, hodnotit (2) a když někoho posoudím negativně, svádí to k odsuzování (jak sebe, tak ostatních). Člověk, který si neváží sám sebe většinou potřebuje potvrzování vlastní hodnoty „zvnějšku“, od jiných. Když mu tohle dají, je mu líp a potřebuje další „dávku“, jinými slovy stává se na tom závislý (4). Tato závislost způsobuje strach, že o to, co nám dělá dobře, přijdeme a tudíž touhu vlastnit (5) toho, kdo nám tohle poskytuje. Abychom o něj nepřišli, nutí nás to druhé řídit (6) a mít je pod kontrolou, což způsobuje manipulaci s ostatními. Abychom se z toho dostali, musíme začít být k sobě upřímní (3) a převzít za sebe a svůj život zodpovědnost (7) a vrátit se na začátek, tj. naučit se přijímat a vážit si sebe. Potom si budu vážit i ostatních atd. A hlavně to znamená, že budu svobodná.
Takže z mého pohledu jsou všechny tyto body o pohledu na to, co znamená být nebo nebýt svobodný a tudíž zralý.

Ameliee -Mar.gita:
Skvělé, dokázala jsi to jasně a srozumitelně propojit. Děkuju, tohle dokáže podat člověk, který "ví".

Jan P. -Mar.gita:
Rebelant nema strach, pretoze kasle na vsetko. Tym smeruje k anarchii. Nemieni hrat divadlo, pretoze to obmedzuje jeho slobodu. A preto moze ostro vytknut ludom ich drzanie sa zabehanych pravidiel.
Nekritizujem potrebu vazit si ostatnych. Kritizujem to, ze to robíme zo strachu pred niecim. Takze ak si ich zacneme vazit prirodzene, az potom to bude mat zmysel. V opacnom prípade je lepsie na tom ten, kto si ludí nevaži, pretoze sa napr.pretvaruju a zapredaju aj seba, len aby nevybocovali z radu.takze tym, ze zrely clovek prestava mat strach, moze mat sklon k anarchii. Nevadia mu jeho vlastne chyby, pretoze je svoj, je originalny. Ale originalny clovek sa netvari diplomaticky a ohladuplne. Tym ze prijíma seba takeho aky je, tak mu prestava zalezat na mienke ostatnych. Nema preto predsudky a tak s kludnym svedomím posle niekoho do prdele, alebo mu vynadá ak sa prave snazí nejak obmedzovat jeho slobodu.
Mar.gita:
4.bod bych poopravila: na ničem a na nikom NELPÍ

Sem.miš -Mar.gita:
Ještě bych dodala:
8) Opravdu přeje každému dobro, štěstí a lásku, úspěch, bohatství... ( nezávidí )
Jan P. -Mar.gita:
Velmi blizka mi je aj tato charakteristika,ktora odpoveda stavu vnutornej zrelosti cloveka z pohladu astrologie :
Nespoutaný okovy, které vytváří společnosti, neomezený hranicemi předem očekávatelných vyhlídek dokáže zakoušet všechno, co existuje mimo hranice tradiční společnosti. Touží vědět všechno - o člověku, o světě, o vesmíru. Chce vědět, jak by se dalo tolik očividně odlišných aspektů života skloubit.

Cílem bodu štěstí ve Vodnáři je pocit neomezení.
Jeho štěstí pochází z porozumění, že věci se mohou lišit, aniž by jedna z nich musela být lepší nebo horší než ta druhá. Právě prostřednictvím tohoto postoje dokáže zůstat nepošpiněn tím, že by činil úsudky. Je od přírody spravedlivý a nepředpojatý. Z tohoto spravedlivého zacházení se světem pochází jeho prožitek veškeré radosti spojené se svobodou. Protože si drží odstup a neangažuje se příliš v osobních záležitostech druhých, dopřává mu svět, aby zkoumal své sebeuvědomování. Nikdy nemusí sledovat cesty druhých. Jeho kompas je vždy namířen k novým myšlenkám, které podněcují vynalézavost a originalitu pohledu. Často touží po samotě, aby se vyhnul požadavkům tradiční společnosti, protože jeho radost nevychází ze zákonů či omezení člověka, ale z impulzů sil vesmíru, které objevují v člověku jeho nejvyšší možnosti. Touží žít bez plánování. Z nepřítomnosti jakéhokoli viditelného vzoru, rytmu či důvodu vyrůstá v jeho životě velmi neobvyklé vnímání žití. Právě z toho odvozuje svou jedinečnou schopnost duchaplností a probuzení.
Jan.ina -atreb:
…a takový jsme všichni J někdo k tomu musí dozrát a my se takový narodili
Nuna -Mar.gita:
Neumím charakterizovat zralého člověka. S některými těmi body bych souhlasila,přidala bych další,to by šlo. Ale ani přes veškerou snahu bych neměla pocit,že teď je to dokonalé a že teď jsem zralého člověka "stvořila".
Je příliš mnoho forem zralosti,je to také příliš individuální a je to něco,co do škatulky prostě nestrčíme.
Takže víc než o charakteristiku mě jde o pocit.
A myslím,že s opravdu zralých člověkem jsem se za svůj život ještě nesetkala. A myslím,že ani nesetkám.

Wolfinka -Mar.gita:
Všechny body jsou krásné... a bodování stejně tak jako desatera, pravidla, klíče, návody mě svazují... nesvazují také Tebe? Mohlo by se bodů ubrat či přidat a stejně bychom nepochopili, co to skutečná zralost člověka znamená... existuje totiž tolik různých odchylek a různých životních situací, že v jednom momentě jsi "zralá" třeba na protějším kopci ale v údolí jsi už zase nezralá... a ve chvíli, kdy si začínám myslet - ach, jak já jsem zralá - spadnu z višně a začínám hnít...

... zralého člověka si představuji jako někoho, kdo se jen usmívá a mlčí... (takže existuje "ideál"???) - ale to je zase jen můj osobní postoj...
atreb -Wolfinka
ta tvoje představa ale vůbec nevylučuje, ani neodporuje tomu, co je v záhlaví, já mám taky asi takovou představu jako ty

Sem.miš-Wolfinka:
 ... zralého člověka si představuji jako někoho, kdo se jen usmívá a mlčí....... a myslí si svoje .. J

mikiduc -Nuna:
tak jako moudrý člověk o sobě nikdy neřekne, že je moudrý.......souhlasím s tebou !!!!!!
Nuna -Wolfinka:
..no to nemělo vyznít nějak..
..sakra jak to vlastně mělo vyznít?
..mě tahle věta zarazila,rozesmála.. i když možná tuším,jak jsi to myslela.. mlčet,usmívat se abýt prostě nad věcí za všech okolností a stále - a především - CÍTIT to tak...
..jen jsem si představila,jak takhle všichni sedíme v kruhu a usmíváme se na sebe jak idioti a všichni si myslíme,že VÍME..

Wolfinka -Nuna:
....he he... Nuni, ale asi to není o tom myslet si že vím, ale o tom "vědět".....a jestliže se budu usmívat jak měsíček na hnoji, tak nevím, jen jsem dozrála do fáze sladké nevědomosti...

Sem.miš -Wolfinka: No a do fáze sladké nevědomosti dozrajeme jednou všichni. Budeme infantilní senilní a usměvaví a bude nám všechno šumák :-)

Wolfinka -Sem.miš: 
...chtěla jsem tam napsat do fáze "imbecility" ale nechtělo se mi diskriminovat... sama totiž nevím, zda mé í-kvé dosahuje magické hranice 100... :-)

Nuna -Wolfinka: 
A teď vážně - kde je ten přelom?
Už "VÍM" nebo si stále "MYSLÍM,že VÍM?"

Wolfinka-Nuna: 
...řekla bych že v době kdy nad tím už neuvažuješ... a prostě cítíš ze víš...

Nuna -Wolfinka: 
Díky... To jsem přesně potřebovala slyšet

—————

Zpět