Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Vesmírný kulečník?

06.04.2013 11:44

Já vnímám partnerství třeba jako dvě koule, souběžně plující Vesmírem - a když jsou obě dost naplněné, tak se jejich objem natolik zvětší, že se můžou dotknout a nebo dokonce prolnout aniž by změnili trasu. Změnit trasu kvůli tomu, abych se někoho dotkla je žít život, jaký chce on. Ale plout si svou trasou a potkat se a dotknout se s někým... to je super Ale to člověk musí buď ubrat nebo přidat, jestli ten někdo je před ním nebo za ním... myslím ve vývoji. Každý máme své stadium vývoje. No a když si to takhle představím, tak většina lidí dnes jsou malé koule, které nemají dost plný život na to, aby se s někým dotkly nebo prolnuli, tak uhýbají ze své trasy a připojují se k něčí jiné - a z toho jsou pak ty problémy ...

—————

Zpět