Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Vegetariánství u člověka

15.06.2011 20:43

Každý z nás zná již  od dětských let koloběh vody.
Voda naprší na zem, vsákne se, napojí rostliny a vytvoří spodní vodu - prameny a studny. Rostliny nakrmí býložravce, rostliny nám dávají kyslík, rostliny po zetlení vyživují samy sebe. Spodní voda napojí nás i zvířata, voda zvlhčuje veškeré své okolí, voda nás umyje, plavíme se po ní, díky ní získáváme energii, ve vodě žijí organismy, které tvoří valnou většinu kyslíku, díky kterému můžeme žít. Voda se vypařuje a tvoří mlhy, mraky, déšť a sníh, díky kterým můžeme zažít nejen osvěžení ( my i zvířata i rostliny ), ale i psychicky můžeme pookřát - vidíme duhu, sněhové vločky, námrazu na stromech jako z pohádky. Opět se voda shora dopraví na zem a koloběh se opakuje.

Jak je to s naší potravou?
Býložravci mají od přírody díky zpracování rostlinné stravy více žaludků, protože trávení pouze rostlinných produktů vyžaduje jiné složení organismu. Býložravcům chybí zuby, které jsou používány při kousání či trhání masa.
Člověk je řešen přírodou jako všežravec. Jasně, že záleží na každém, jak si svoji potravu složí. Jen by měl každý přemýšlet nad tím, když ze svého jídelníčku vynechá určitý druh stravy, že jej při nejlepší vůli nemůže ničím nahradit, možná částečně. Naše složité tělo potřebuje stravu velmi pestrého složení. Ne jednostranné - ani opak vegetariánství není dobrý, protože zelenina a ovoce nám dodávají zase jiné vitaminy, stopové prvky, vlákninu atd. A jsou skutečně lidé, co ji nejedí, protože přece "nejsou králíci".

Jako existuje koloběh vody, tak existuje koloběh živin.
Býložravci žerou rostliny. Šelmy loví býložravce, všežravce i jiné šelmy, klidně i člověka - ale také si čistí žaludek i trávou, snědí i zeleninu či ovoce. Lidé jedí i rostliny i býložravce i šelmy ( myslím i dravce - ryby a také v různých kulturách i psy, kočky nebo zvířata pro nás exotická ). Po smrti člověka, šelmy, býložravce i rostliny vše zetlí a kdo ty živiny využije ve stavu, v jakém jsou? Rostliny - živí se námi, býložravci i šelmami, jen v jiném stavu, který do nich může dopravit voda... Ovšem - jsou i rostliny, které se přiživují masem, tzv. masožravé rostliny - a nestydí se za to. Jsou tak stvořeny, proč by se tomu bránily, že? :-)

Proč v člověku vznikne psychologický blok a on najednou odmítne jíst maso?
Proto, že vidí ty mláďata, co jsou jak plyšáci?
Proto, že vidí, jak jsou krutě zabíjena zvířata na jatkách i mimo ně?
Ano, někdy je to tak hrozné, že se člověku svírají vnitřnosti a srdce usedá, někdy je těžké pochopit, jak někdo může vůbec takovou věc udělat. Na to prostě musí být povaha. Lidé se vyvíjejí od těch, co jim tato práce nevadí, někteří se v ní dokonce vyžívají, mají psychiku postavenou jinak, někdy i narušenou. Normální člověk, když už musí, tak usmrt kohokoli nebo cokoli co nejhumánněji a co nejrychleji. Ale uvědomme si, že existují i lidé, co se nezastaví před zabitím zvířete a zabíjí i lidi. Narušená psychika dokáže divné věci.

A to všechno vnímá člověk především proto, že zvířata se na něj umí podívat a vydává nám slyšitelné zvuky.
A co rostlina?
Probudí se, vyklíčí, jí ( sice převážně tekutou stravu, ale jí ), roste a sílí, opyluje se a rodí, rozmnožuje se - žije.
Jen nemá oči a nevydává nám slyšitelné zvuky, které by lidi - vegetariány odradily od toho, aby je zabíjeli a jedli. Co jiné je na tom, že rostlinu podříznou - neteče z ní červená krev, ale kolikrát průhledná nebo bílá... to je člověku cizí, že? Co je na tom jiného, že jí stáhnou z kůže ( oloupou slupku zbaví zrní vytlučou z klasů ), co je na tom jiného, když rostlinu naporcují a namelou, stejně jako maso? I rostlina žije a my jí usmrtíme, zpracujeme a sníme.

Je to samozřejmě nutnost pro přežití těla, aby mělo dost síly a všech prvků, které ke své stavbě potřebuje, aby mu fungovalo obnovování buněk a hlavně imunitní systém... Tělo je náš "stroj", který nosí naši duši, aby v tomto světě mohla existovat a učit se všemu, co potřebuje pro svůj další vývoj. K výuce na Zemi patří i látka o stravování a o pochopení souvislostí mezi psychikou a tělesnem. Mnoho lidí onemocní, když některou složku ze svého jídelníčku vynechá. Mnohdy si to ani s ochuzením stravy nespojí. A někdo nahradí chybějící složky ve svém jídelníčku uměle vyráběnými složkami ve formě prášků či nápojů či jinak vymyšlených náhažek. Kolik lidí, co jí tobolky s postupně se rozpouštějícím vitamínem či stopovým prvkem.. kolik lidí, kteří konzumují jiné prášky či cokoliv zakoupeného v lékárně, ví, že konzumují v malém množství i plazmu člověka, kterou lidé chodí dobrovoně darovat právě na lékárenské účely?

Jsou skupiny lidí, kteří neuznávají záchranu života v podobě transfúze krve, raději do sebe nechají nalít něco uměle vytvořeného - je to chemie? Je to z živočicha nebo rostliny? Co je lepší? Je něco lepší nebo horší?
Když vegetarián skončí s čímkoli v nemocnici, nesní tam jediný oběd, který zavání masem. Ale polívku - kuřecí vývar ( z kostí kuřete ) se zeleninou ( oloupanou z kůže a nastrouhanou ) si klidně dají. Viděla jsem to, tak to mohu říct. Mají v sobě po operaci stehy vytvořené z plazmy člověka, dostávají prášky, které jsou také částečně z plazmy člověka. To jim nevadí, že je to živočišného původu jen proto, že přitom nemusel živý tvor zemřít. Ale něco jiného živočišného původu, co zemřít muselo, to nepozřou.

Z jiného úhlu pohledu - zvířata jsou těla, která nosí duše, co nás - lidi, mají něčemu naučit. Jsou to naši učitelé. Velcí učitelé !!
K tomuto účelu jsou předurčena. Taky mají své stupně vývoje, svůj vývoj, svoje učení. Ale nejsou na takové úrovni myšlení, aby nám naše chování cíleně oplácela. Řídí se přírodními zákony, pudy, nejsou ziskuchtivá a svoje chování nemá nasměrováno k shromažďování čehokoli jen proto, aby toho měla víc než někdo jiný. Shromažďují-li, pak jen za účelem přežití třeba přes zimu. Řekli bychom, že jsou "jednoduchá", co se týká myšlení. Stejně jednoduchý je i člověk, který je z našeho hlediska mentálně postižený. Tento člověk se také narodí proto, aby nás něčemu naučil. I tito lidé jsou našimi velkými učiteli - a v lidském těle se narodí proto, aby naše učení umocnili ( a možná proto, že v minulém životě cosi nezvládli a musí si to takto "odkroutit" ) V běžném životě v přírodě by takovýto člověk nepřežil. My si je pěstujeme - proč? Protože naše duše to cítí jako potřebu, potřebuje se učit takovým věcem, jako je soucit, obětavost, lítost, utrpení - podle toho, jak kdo a co potřebuje prožít, tak takového člověka "dostane v životě" do blízkosti větší nebo vzdálenější, aby bylo rovnováze učiněno zadost. A tito lidé - neschopni konstrukce a psychologických úvah nad tím, co jíst nebo nejíst - nejsou nikdy vegetariáni. Jsou všežravci, jak to máme od přírody dané. Možná i tím bychom se od nich mohli naučit, že stranit se něčeho, co je nám přirozené, je nesmysl.

Možná je to jen o tom, vymýtit ze života člověka psychózy či bezohlednost, které způsobují, že se někdo vyžívá v zabíjení šíleným způsobem či mu je to jedno, že zvíře trpí, a svoji potravu se naučili usmrtit skutečně rychle a bez utrpení. Pak by nebylo takovým problémem za tuto potravu poděkovat a s klidným svědomím ji pozřít.

—————

Zpět