Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Trochu terapie pevným objetím

05.02.2010 15:15

Je třeba se stále učit žít

Z rodin se v poslední době vytrácí láska. Manželství se rozpadají, protože se lidé nenaučili zacházet s konflikty. Dítěti je proto potřeba ukázat, že smír je důležitější než svár, aby vědělo, že se na rodiče může spolehnout a že co řeknou, to platí. I rodiče však musejí umět přiznat chybu. Lidem chybí schopnost vcítění do druhého, hádky končí zpravidla tím, že lidé na sebe zařvou. Reagují instinktivně, útokem a útěkem. Avšak vztahy je třeba neustále obnovovat. Lidé, kteří se milují, mohou mít různé názory a nemusí se kvůli nim hádat a nenávidět se. Stačí si vysvětlit, proč mám takový názor a proč ty ho máš jiný. Co předcházelo utvoření mého názoru a jak to bylo u tvého…Rozhádaní lidé v pevném objetí nejprve vyjádří negativní pocity. "Musíme říct konflikt v první osobě, nevyčítat!!! Neříkat 'ty jsi způsobil…', ale 'já se cítím tak… ', co já cítím, jak já to prožívám…

Konflikt musí být urovnán, než den skončí

Emoční konfrontace se však musí odehrát tváří v tvář. Terapeutický vliv má setkání teprve tehdy, když se mezi oběma zúčastněnými znovu rozproudí vzájemná a bezpodmínečná láska.

Bezvýhradná láska k sobě samému i k bližnímu je největší hodnotou. Až když má člověk sám sebe rád, může být svobodný. Proto je i děti potřeba chválit, těšit, nejen pořád trestat. Základem pozitivního přístupu rodičů k dětem je rozvíjení schopnosti vcítit se do pocitů dítěte. Rodič má obejmout dítě i přes jeho počáteční odpor, dát mu pocítit svou lásku. V objetí je podle ní důležité nevymlouvat dítěti jeho pocity, ale zrcadlit je. Říkat třeba "já ti rozumím, ty máš vztek, zakřič to". Cílem je, aby dítě zažilo bezvýhradnou lásku, aby vědělo, že je milujeme, ikdyž se kvůli něčemu přeme. Musí se to dělat jako životní styl v rodině, nejen s dětmi.

 

—————

Zpět