Štěstí je něco, co můžeme druhému dát, ikdyž si myslíme, že to sami nemáme...


Taktiky manipulátora

Webnode
01.06.2010 12:42

JAK ROZPOZNAT OVLIVNITELNOU OSOBU?

1/ přitakává na sugestivní otázky bez velkého přemýšlení.

2/ mění předchozí výpovědi v reakci na negativní zpětnou vazbu

3/ pokud řekne nějaký výrok a vy mu vehementně odporujete, nejistě se stáhne

MANIPULÁTOR MÁ VŽDY ODSTUP

Pokud někdo vědomě manipuluje, dosahuje svých cílů rafinovaně a záludně, rozhodně má vždy sociální odstup – tzn. nezná hodnoty jako čestnost, upřímnost, přátelství nebo láska. Jedinou cenou je pro něj dosažení svého cíle.

MANIPULÁTOR

Má tyto cíle:

-         informovat

-         přesvědčit

-         přimět k činu

 

Má snahu poučovat, být chytřejším. 
Snaží se uhodnout váš argument a aniž ho vyslovíte, tak na něj odpovídá ve svůj prospěch. 
Používá protiargument.

“Pan XY tvrdí to a to, ale…“
„Jistě se mohu mýlit, ale…“
„Máte právo být nespokojeni, ale…“

 

Používá příklady a přirovnání: 
„Používají to např. tamhle a onde a mají úspěch.“

 

Používá svědectví:
Formou svědectví je citace někoho moudrého, koho si každý váží.
Nebo používá axiom = všeobecně uznávaná pravda ( člověk se rodí a umírá, slunce ráno vychází a večer zapadá )

"Odborničí“
Před laikem vyfikne spoustu odborných termínů, aby ukázal, co všechno zná ( a aby laik nepoznal, že si účtuje 5x víc, než by měl )

Tvrdí nám do očí:

-         nemáš pravdu
-         mýlíš se
-         to jsi udělal špatně
-         všechno je tvoje vina
-         všechny taháš za nos

Obrana: Tážeme se, kdo to tvrdí, že já nemám pravdu, atd. Kdo to prokázal? Existuje o tom nějaké pojednání v odborném časopise? Jen manipulátor to tvrdí? Účelově?

Falešně obviňuje bez podkladů:
„Já tomu nerozumím, já nejsem odborník, ale děláte to úplně špatně.“

Obrana: Potvrdit mu první část jeho věty – „nerozumí!“

Přehání a nebo bagatelizuje, používá vytržení ze souvislostí, překrucuje
Lže.

Obrana: Také musíte uvést nějakou nehoráznou lež.
Př. „Ano, rozumím Tvému obvinění, že jsem ukradl firemní počítač. To už nemáš žádné argumenty, že mě musíš takhle falešně obviňovat? A co těch pět milionů, co jsi zpronevěřil?“

???

„Tak mi prokaž, že je nemáš. To je stejný, jako s tím počítačem.“

 

Další taktiky, používané manipulátorem

Taktika skákání do řeči

Kde schází někomu věcné argumenty, tam nastupuje snaha umlčet druhého. V mírné formě tím, že mu skočí do řeči.
Obrana: „Nechte mě domluvit.“ „Nepřerušujte mě, prosím.“ .. Při druhém přerušení diskuzi ukončit.

Účelné skákání do řeči znamená:

-         jsem bezohledný

-         nectím pravidla ani zákony

-         zatajím cokoli, co by hovořilo v můj neprospěch

-         osobní prospěch je mi nade vše

Člověk, skákající „účelně“ do řeči, je docela určitě schopen předbíhat ve frontě, předjíždět přes plnou čáru, podrazit kolegy v práci.

Zajímavé rozdíly mezi mužem a ženou:
Muž HOVOŘÍ, jen když není zbytí a není jiného východiska.
Žena MLČÍ, jen když není zbytí a není jiného východiska.

Taktika komplikovaného textu

Je-li text více komplikovaný, než je nezbytně nutné, znamená to, že autor má tendenci něco zkrýt, utajit. A slova „No comment“ vlastně znamenají: „jsem vinen“.

Taktika snižování osobní důstojnosti oponenta.

Mlží, když chce zastřít pravdu, která se nám nelíbí, řekne „Situace je složitá.“ A přejde k jinému tématu.
Obrana: Ptát se, proč? Z jakých důvodů a v čem je složitá?“

Taktika ANO, ALE:
Souhlasí s vámi ( na oko, aby si vás nerozházel ), ale v zápětí udá pseudozdůvodnění, proč to nejde…

Obrana: Ptát se, co tedy vidí dobrého a trvat na tom.

Používá sílu hlasu.

Obrana: Nechat řvouna vyřvat, odejít z místnosti.

Taktika aktualizace

Manipulátor se snaží dostat se vám do podvědomí neustálou aktualizací své osoby – „náhodně vás potkává“, náhodně navštěvuje stejná místa jako vy. Je vždy ochotný a snažís e s vámi dobře vycházet. Zviditelňuje se, ale zároveň není podezírán z nějaké taktiky. Také při vhodné příležitosti používá sebeprezentaci.

Technika asociací
Používání slov nebo sousloví, která vyvolávají předvídatelné emoce. 
Tuto metodu používali již řečníci v antickém Řecku.

Vizuální slova, např. růže, dub, housle, sníh, orchst, rozkvetlá louka, senoseč, potápění, čerstvé pečivo, voňavý řízek, hromada hnoje atd. vyvolávají v mozku nejen obraz, ale i zvuk a vůni.

Př. k dosažení ještě většího stresu či blbé nálady a oslabení výkonnosti kolegů v kolektivu:
„Je to všechno na hovno, ten projekt je jako hromada hnoje a taky tak smrdí. To nemůže skončit dobře. Člověk si fakt akorát nabije držku jak na slupce od banánu, když převezme tyhle úkoly.“

Př. Kolegyně dostala nudný úkol s přesným popisem práce. Manipulátor využije taktiku předstíraného soucitu a ještě víc jí odrovná:
„Teda to, co děláš, by mě fakt k smrti unudilo. Tam nemůžeš být vůbec kreativní. Připadal bych si jako malý capart, co ještě potřebuje pomocnou ruku rodičů. Chudáčku.“

Př. ke znejistění kolegy před jeho přednáškou:
„Kdybych měl mít zítra tu přednášku já, tak bych asi strach nespal. Jsi odvaha!“

 

Manipulátor umí volit slova podle člověka, na kterého chce působit. Na rybáře „chodí“ se slovy: voda, ryby, čluny, klouzat, modrý, zrcadlení. Na člověka, co létá na kluzáku: čistý vzduch, imopzantní krajina, mraky, termika, sestupný vítr, déšť, řezat, letět… Na obchodního partnera: „Jestli se přes nás převalí konkurenční tsunami, co s ními bude? Jestli se dá lavina konkurentů do pohybu, chraň nás pánbů!“ – nepříjemné asociace: padající kamení, zemětřesení, peklo, utrpení.

Taktika atraktivity

Ví, že většina lidí dává přednost sobě podobným a do této pozice se stylizuje.
Posilovače atraktivity:

-         podobnost v hodnotách a postojích
-         podobnost v osobních znacích ( oblečení, původ )
-         komplementarita ( schopnost uspokojit potřeby partnera )
-         schopnosti všeobecně ( titul, expert, autorita )
-         žádoucí chování
-         sebehodnocení ( technika lichocení )
-         sebevědomí ( sebevědomí je vždy atraktivní )

Manipulátor předstírá společné zájmy, stejné starosti, chutě atd.

Jak vás zpovídá, aby zjistil, co potřebuje k předstírání?:
Př. „Co si o tom myslíte?“ „Příšerné! Co byste s takovými lidmi dělal vy?“ „Chudáci rodiče! Co by se dalo dělat na ochranu dětí?“

V hovoru používá předsudby ( = stereotypní výroky )

„Vždycky budou války, patří to k lidské přirozenosti.“
„Člověk se nemůže zavděčit všem.“
„Ženy to prostě s dětmi umějí lépe než muži.“
„Kdo je příliš dobromyslný, toho lidé využívají.“

 Manipulátor se snaží dosáhnout nejdříve přirozené autority ( vážnosti, vlivu, věrohodnosti ) Nedaří-li se, snaží se o „podrobení“ z pozice moci. Vědomě se vyhýbá "myslícím" osobám. Vybírá si snadno ovlivnitelné lidi, kteří jsou zvyklí poslouchat či mají sklony k podřízenosti.

Vyžaduje sliby ( zavazuje si vás )

„Mohu počítat s Tvojí podporou?“
„Můžu se na Tebe spolehnout?“
„Budeš mi s tím nápomocen?“

Nezdůvodňuje své požadavky. Zdůvodnění totiž obsahují argumenty a ty jsou podnětem pro diskuzi. Diskuze už předpokládá rovnoprávnost. Při diskuzi může vyklíčit nespokojenost a ta je základním kamenem kritiky. To manipulátor nepřipustí !

Taktika kognitivní disonance

            Disonance ( nesoulad uvnitř člověka ) vzniká, když znalosti, vědomosti, názory, hodnoty či styl chování nejsou navzájem v souladu. Touto technikou lze lidi, co milují pořádek, všechno dělají správně a každému po vůli, dostat do psychicky labilního stavu.

Aby v druhém manipulátor vyvolal nedobrý pocit, používá třeba malé poznámky jakoby zcela mimochodem:
“Už jsi slyšel, že ta mladá kolegyně dostala to místo, na které jsi se hlásil Ty?“
„Šéf se zamiloval do R., a přitom si všichni mysleli, že jsi Ty jeho typ.“
„Škoda, žes nepřišel. Každý z nás něco dostal. No tak příště.“
„Děláš svou práci vždy tak přesně. Myslím, že je to prima. Ačkoliv se zdá, že kolegyně je se svým kličkování a kamuflováním úspěšnější.“
„Slyšelas, že to, co jsi ty pracně vytvořila na folie máme udělat v Power Pointu?“
„Už jsi to všechno opsal? Měl ses zeptat, mám v PC kopie.“

Taktika drbů

            Technika nepotvrzených informací. Vypuštěný malý drb se mění a nabývá na „hruze“.
Př. „Vím od známé, že viděla XY v čekárně u psychiatra.“
    „Slyšel jsem klep, že XY dostal kdysi podmínku – nějaké podvody, ale jistě to nevím.“
    „Viděl jsi také, jak XY vyšel z kanceláře J.M. ?“

Taktika charismatického člověka

      Rád dává ( zdánlivě ) nezištně a získává tak obdiv. Tuto pozici si může člověk „vypěstovat“.

  1. vybere si vhodnou cílovou osobu ( nejlépe osoba ovlivnitelná, osoba v krizi,… )
  2. získá potvrzení charismatu
  3. udržuje si stoupence
  4. kontroluje účinnost

Aby se člověk stal charismatickým, potřebuje nutně 7 způsobů chování:
-         mimořádné jednání ( chová se jinak než ostatní )
-         nezávislost na názorech druhých
-         vyhlášení nových přikázání
-         myšlení mimo pravidla ( jen pro obdiv )
-         odmítnutí byrokracie ( „konec s formalitami“ )
-         vystupuje jako člověk, kterému jsou peníze lhostejné
-         nepřijímá peníze, kromě těch na realizaci „dobré věci“.

Taktika imunizace

            Manipulátor vás ukolébá v jistotě, abyste zůstali u jednou zaujatého ( ať už jakkoli špatného ) postoje, používá kombinaci s technikou lichocení.

Taktika jazykové manipulace

            Jde o pasivní a neosobní formulace: např. ve válce nikdo „nestřílí“, ale „jsou nasazeny zbraně“, nejsou „mrtví“, ale „civilní škody“.

Místo: vyvinuli jsme – byla vyvinuta, opomenuli jsme – bylo opomenuto, došlo k problémům – nastoupily problémy…

Umí používat mlčení k vzbuzování pochyb.

Používá mnohoznačnosti – nekonkretizuje své jednání, nechá druhé se tázat:
                                       „Tak já jdu.“ „Kam?“ n. „Už jsem tady.“ „Kdes byl?“

 Útočí na sebeprezentaci:

„Jsem nejlepší.“ „Když myslíš…“
„To jsem udělal super.“ „No, nebylo to až tak špatné…“
„Dal jsem mu co proto.“ „Áha, co proto…“

 Vyvolává aspekt mučedníka:

„Já se za vás biju.“
„Zasadil jsem se o to, aby…“
„Vysvětlil jsem šéfovi…“

Používá gesto doznání = = pravá ruka naplocho přes hruď: „Vím, že nikdo z nás není bez chyby..“

 Taktika závislosti

            Manipulátor z vás udělá závisláka na něm, pokud zjistí, že vám může nabídnout něco, co jinde nedostanete. ( třeba i něžnosti či lichotky )

Snaží se vás v této pozici udržovat těmito body:
-         zabránit tomu, abyste to samé dostala od jiné osoby
-         zabránit tomu, abyste si to obstarali např. pomocí zvířete
-         drží si odstup, aby se do vás nezamiloval
-         zůstává ve všem ostatním nezávislý, nic od vás nepotřebuje

Manipulátor dává po troškách, aby udržel a povzbudil vaši chuť.

-         nikdy se neptá na radu
-         nikdy nežádá o pomoc
-         nevypravuje nic ze svého soukromého života
-         chová se spíš distancovaně než důvěrně
-         je spíš vážný než veselý
-         bývá raději arogantní než nejistý
-         zve na večeři ( na cokoli ), ale sám se nenechá pozvat
-         vozí vás autem, ale nikdy sám sebe nenechá svést
-         není zainteresován
-         zvyšuje svou cenu tím, že vás občas odmítne

 Taktika zkázy

            Manipulátor používá rétorické podlosti, aby zůstal skryt zlý úmysl, aby vás mohl podvést, dostat pod tlak.

1/ vytváří pole strachu, sám sebe presentuje coby řešitele problému ( hodinu mluví o tom, co by se mohlo stát, mluví o obavách, hrůzách,nenávisti, závisti – a pak přijde závěrečná řeč: pozitivní fráze = společné skutky, připomenutí dobrých stránek ).

Vytvoření strachu trvá 85% času, naznačení uvolnění napětí 5% času, nabídka řešení 5% a nabídka sebe sama taky 5% času.

2/ předstírá laskavost a pomoc, zatímco vám třeba „vyfoukne“ tu nejlepší práci.

3/ osočuje se a pomlouvá vás za zády

 Taktika fixace

            Manipulátor se snaží dostat vás do pozice člověka, který udělá něco i proti své vůli. Využije vašeho chvilkového zaváhání nebo unáhleného souhlasu a veřejně oznámí, co se bude dít. V zápětí vás za to veřejně pochválí a poděkuje. Zbavil se tak určitě nějaké nepříjemné povinnosti.

Obrana: Klidně prohlašte, že teď to vidíte tak, ale zítra to může být jinak. Budete nevhodná osoba pro manipulaci fixací.

Př. „Obtížní zákazníci, to je něco pro tebe. Jesli někdo umí vyjednávat, jsi to ty! Tak co, vezmeš si ho?“ … Apeluje na vaši ctižádost a na potřebu uznání, mnohdy člověk zbrkle kývne.

Př. „Každý už si někdy s někým vyměnil dovolenou. Kromě kolegyně X, že?“ – je-li kolegyně z těch, co nechtějí stát stranou, dovolenou si s manipulátorem raději vymění.

Př. „Když teď nebudeme držet pohromadě, nezvládneme úkol do konce měsíce. Apeluji na všechny, aby neodpírali pomoc. Paní H., prosím vás, sestavila byste plán do pozítří?“ Paní H. pod nátlakem kývne a zafixuje se – už to udělat musí, jak by jinak před kolegy vypadala, že.

Obrana: VŽDY si nechat čas na rozmyšlenou !!

 

( Z knihy: Řečnické triky, David Gruber )

 

—————

Zpět