Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Tak mi tedy poradte odpustit nevěru či ne...?? Jak s tím žít?? Patrat čí nechat být..??

21.05.2010 23:41

Manžel se mi sice přiznal nevěru, víc mi o ní neřekl, jen ..že se nemám vyptávat Jako by byl hrdina že se mi k tomu přinal Nejraději bych ho propíchla..mám právo vědět s kým se manžel zapletl nebo né???

ikl 
Ahoj. Pokud svého muže miluješ, odpusť mu. Teď sice cítíš nenávist, snad pohrdání, zlobu. Znám to, dnes lituji ,že jsem nevydržela překonat tu hroznou bolest, ponížení. První nevěru jsem nějak u něho zvládla, ovšem tu druhou zradu již ne.Po třech letech odloučení si ale říkám, že chce vše opravdu čas a pevnou vůli se ozbrojit. Přeji hodně pevných nervů.

Player
A k čemu ti to bude dobré? Půjdeš sokyni upravit ciferník? Právo na informace má každý,ale spíš odjeďte někam pod palmy na dovolenou.

Jan P. 
Ked si uvedomíš,že kazdy mame slobodnu vôlu a máme aj rovnaké právo ju aj používať tak zistíš,ze vlastne ziadna nevera neexistuje.

dj.kelly 
ahoj, odpustit, ale pamatovat si...nepátrat, co oči nevidí...manžel je chudák, když se k tomu přiznal tak je slaboch, nemohl s tím žít a teď tu bolest přehrál na tebe...

Jan P
Zit s tym ako som to uviedo,l neznamena, ze si mame robiť, co chceme. Nevera je pocit vznikajuci v tom, kto sa citi byť podvedený a to znamena, ze už tymto pocitom vyjadrujeme autoritatívnosť k iným, teda v tomto pripade k partnerov,i ktorý nas podviedol. To si treba uvedomiť. Uz som vsak spomenul, ze hlavnym predpokladom dobre fungujucich vztahov je naprostá nedirektívnosť. Inak mozme robit, co chceme, splietat vsetky mozne dohady ako by co malo byť, kto by co mal robit atd....a k dobre fungujucemu vztahu sa aj tak nedopracujeme.
ka.čen.ka » Jan P. 
Dobře fungující vztah je pro každýho o něčem jiným.Někdo potřebuje ve vztahu být pořád s tím druhým, někdo potřebuje svůj prostor a opravdu záleží na tom, jestli se potkají dva, kteří to mají stejně, to už tu bylo psáno tolikrát.
Pro mě třeba například je důležitá volnost, to, že se pořád cítím sama sebou, neomezovaná. Ne proto, abych mohla být nevěrná, ale proto, abych byla spokojená. Pak tu spokojenost můžu šířit dál. Nemám potřebu kohokoliv vlastnit, stačí mi s ním jen být, cítit, že je mu se mnou dobře a to, co dělá, když není se mnou, je jen a jen jeho věc, stejně tak jako je moje to, co dělám já.

améliemont » ka.čen.ka 
Kačenko, je moc hezké co píšeš, ale bude lepší, když se vyjádříš třeba za deset let až budeš mít dvě děti, uvázáná u plotny, pračky, atd. a nevěrného manžela, jestli budeš také tak velkorysá?

Sem.miš »améliemont 
Možná ještě velkorysejší – s léty přichází moudrost ( někdy však léta přicházejí sama :-D )… a pochopení, že na tělesné lásce duševní život nestojí.

ka.čen.ka » améliemont
Myslím, že už mám za sebou dost na to, abych mohla mluvit hned teď a přesně tak, jak mluvím. Každej jsme jinej, každej to vidíme jinak, ale nesnáším, když mi někdo říká, co bude lepší a že jsem ještě mladá, moudrost člověk nezíská věkem tak, jako zkušenostmi.
Player » améliemont

Rozvody jsou :
1- kvůli odlišnosti obou myšlení
2- z nudy a opotřebení
Nevěra je záminkou.

améliemont » Player 
Souhlasím, ale nevěra vzniká mimo jiné také proto:
1- kvůli odlišnosti obou myšlení
2- z nudy a opotřebení
nebo ne?

Jan P. » Player 
No tak ta druha prícina je myslím oprávnená a nad prvou pricinou by sa mali ludia zamyslat este pred tym, nez do vztahu vstupia.

Sem.miš
No jo, ale mladí lidé, co vstupují do vztahu či manželství, ještě nemusí znát a tušit, co je to stereotyp, nuda a opotřebení. Jak se nad tím mají zamyslet… To právě přijde až později a oni se nakonec rozvedou. To je vývoj, poznání, zkušenosti. Proto mnohým lidem nevyjde první, ale až druhé nebo pozdější manželství. Dozrajou…

Slaměnka 
určitě máš právo vědět co a jak a s kým... Ale k čemu ti to bude?
Já bych se s tím vyrovnat nedokázala, takže těžko něco radit. Víš dobře, že je to na tobě.
Ale určitě bych s ním promluvila, proč to udělal a co dál. Pokud má o tebe zájem a ty o něj taky, tak by ses měla pokusit jít s tím dál.

Jan P. 
Odpustit znamena zabudnúť. Zabudnut na krivdu v tom zmysle, ze ju už nepociťujeme !
Mame pred sebou uz teda len obraz člověka, z ktorym sa konfrontujeme akoby "nanovo", takze uz neberieme v uvahu nasledky minulych konfrontacií.
To povazujem za akt odpustenia.

Expert 
To záleží na tvé povaze přece. Vidím, že jsi narozena v Blíženci. To samo o sobě vypovídá, že se nespokojíš s mlčením okolo této situace. Jsi dynamická a není proto marné udělat kolem nevěry aférku Taky žádat konfrontaci s onou potvůrkou. Nezáleží, jestli to uskutečníš nebo jen budeš dávat manželovi najevo co chceš!!! Ukaž jak si ceníš sama sebe ,ukaž to manželovi a hlavně Sobě. Pak bude pro tebe mnohem snažší odpustit a dostat se přes tohle zklamání. Přeji ti, abys teď pochopila, že jsi to ty kdo je tu důležitý a není třeba nesmyslně ošetřovat nevěrníka. Pokud tě uvidí, že znáš svou cenu - příště nebude mít důvod poznat jinou ženu. Víš - je důležité si to řešit a vědět, že máš času dost než to přebolí

anoux 
Je to velmi těžké. On tu nevěru nemůže unést. Tak ti to řekl. Je pro tebe nutné vědět s kým? Co kdyby to bylo s tvou kamarádkou? Buď to celé vezmeš jako slabost, jakoby prohrál v kartách a nebo se tím budeš trápit. Spíše bych se zeptal, proč to udělal. Ono to něco signalizuje nějakou příčinu a nevěra samotná je už jen důsledek. Promítni si další život bez něj a podle toho k tomu všemu přistupuj.

zlodějka duší 
Pokud bych ho milovala a chtěla s ním žít dál, odpustila bych mu - jednou jedinkrát. Ale pokud to byl dlouhodobější vztah - myslím s tou milenkou, byly v tom city, všechno.. pak asi ne, přes tohle „nejede vlak“. Promluvte si o tom a sama snad poznáš, jak to všechno je, o co s ní šlo a co cítí k tobě. Ale jestli mluvit nechce.. potom vlastně ani nechápu, proč se přiznával. Chtěl se snad pochlubit?

Sem.miš
Někdy si tak chce partner ulevit od špatného svědomí, ale také to může být účelové: někdy chlap neumí od partnerky odejít a chce, aby odešla ona od něj. Neumí udělat první krok, nechá to na ženě… a nevěrou jí dává důvod.

Jan P. » zlodějka duší 
Ak sa niekto prizna k tomu co urobil otvorene partnerovi, tak si myslim, ze je to uprimny clovek ktory nema dovod klamať a zavadzať. Proste prijima sa taky, aky je, aj ked podlahne nejakej slabosti. A o tom to je. Preco mame nieco skrývať ? Koli comu ? Vecsina ludí tají nieco len koli strachu, ze o nieco prijdu. Lenze co mozme v skutocnosti stratit ???
Prave v tom spocíva sila ducha. Nikde nie je napisane, ze sa ma žit podla nejakej sablony, ktoru si niekto vymyslel. Je len na kazdom z nas, ako sa postavíme k sebe samemu a prijmeme sa takí, akí sme.
Otvorenosť a snaha komunikovať sú zakladom.
Kto to nema, tak žije v skutocnosti v neustalom strachu aj ked je verný a spolahlivý.

ka.čen.ka 
Každej na to pohlíží jinak, pro někoho je důležitější to ,že si spolu rozumí a když jsou spolu, jsou spokojený.Vrací se k sobě,to už o něčem svědčí...

Fanik 
No někdo si holt nemůže pomoct a užije si i přes to že doma je to dobrý a neměnil by. Jen bych to nechtěl nikdy vědět

Jan P. » Fanik 
To si tak trocha odporuje.Ak by vztahy muzov a zien fungovali v prirodzenej harmonií, nikto z partnerov by nemal dovod resp.potrebu hladat uspokojenie jednoducho preto ze by ho nepociťoval. Ak by ťa skutocne naplnoval vztah z tvojou zenou,nemohol by si pocitiť vzrusenie pri pohlade na inú,pretoze tvoja pohlavna energia by sa prirodzene vybíjala vo vasom dovernom vztahu.
To je dobre poznať a uvedomit.
Užitie si mimo vztah je len jeden s postrannych ventilov nasej pohlavnej energie.I workaholizmus je tiez dosledkom toho,ze si nasa pohlavnosť nachadza ventil v prehnanej pracovitosti a v horsom pripade direktívnosti a karierizme.U niekoho zas vo futbale alebo vysedavaní v baroch.

Sem.miš 
Myslím, že je lepší nevědět s kým se zapomněl a věřit, že tě miluje a proto se vrátil a na tamto chce zapomenout. Je možné, že se stydí sám před sebou a že si nadává do hlupáků...
Jestli ho miluješ, přejdi to... ale dej mu na srozuměnou, že je to poprvé a naposled.. 

Fanik » Jan P. 
Máš pravdu,ale přes to nepopírám,že si to odporuje..Dělají to i zcela vyrovnaní a šťastní lidé.Vysvětlení je dost,ale jediné osvědčené pravidlo sexuologů je zapírat a dozrávat za pochodu než ničit vybudované vztahy okamžitou otevřeností..

Sem.miš » Fanik 
JJ, zatloukat a zatloukat. I ženská ujede a nechce hned ničit, co doma má. Děsí se toho, že by se to mohl muž dovědět, zvláště když to byl fakt jen úlet, momentální vzruch, útěk z každodenního života. Sama se dlouho trestá výčitkami svědomí a je fakt, že pak manželovi plní, co mu na očích vidí, jako by se do něj znovu zamilovala... uvědomí si, co by ztratila. Říká se, že takováhle nevěra manželství utuží. Ale nesmí to být spojeno se zamilování se do někoho - to je pak ztracený.

Sem.miš » Jan P. 
Já ti nevím - mívala jsem kdysi takové divné stavy... Popíšu:
Milovala jsem svého M. Dlouho jsme se neviděli ( dlouho je zde měsíc ) a mě se tolik stýskalo, tolik moc jsem si přála se ho dotknout, obejmout, líbat se... snila jsem a chyběl mi strašně moc. A pak jsem přišla do společnosti, a najednou seděl vedle mě chlapík, co mu byl určitejma rysama podobnej, i vlasy měl stejný a já jsem najednou strašně toužila po tom svém M. Hrozně. V tu chvíli, kdyby byl doma, tak odejdu z té společnosti a skočím na něj už ve dveřích, sotva by mi otevřel. Ale on tam nebyl, a tenhle chlap tam byl a bavili jsme se a měl v očích jiskru a na rtech přesně ten humor, co mám ráda... a navíc to byl nejspíš taky alfa samec a voněl mi pod nosem těma svýma feromonama - a já byla někde kolom půlky cyklu, kdy ženská nejvíc touží od přírody ( ovulace ). Kdyby se tenkrát pilo a možná ještě tančilo... tak nejsem soudná posoudit, jestli bych ho nesvedla ( on by si dal říct i za střízliva ). Ale nepila jsem a odešla jsem.
Jen jsem tak trochu chtěla říct - že když člověk hodně zapojí rozum, asi se ovládne. Ale kdybych měla tak trochu zastřeno a plavala v nějakém tom opojení a on by se zjevil na scéně až v tuto chvíli... Nevím, nevím...A to nejsem zastáncem nevěry !!

Jan P. » Sem.miš 
Pri popise kladies doraz na telesne crty,takze to znamena ze sa vecsia cast tvojej pohlavnej energie vybíja tym smerom.Preto postaci podobnost a uz ta to potom strhava.Pokial ale s partnerom korespondujeme i na dusevnej alebo dokonca duchovnej urovni,tak sa vecsia cast pohlavnosti spracuva tym smerom,teda akoby "dvyha hore".
To si mozes overit napr.aj tym ze pokial uvazuješ,premyslas dlhsiu dobu o vyssích veciach,tak k tomu usmernujes i pohlavnu energiu,ktora sa v tom zvecsa vybije,co sa navonok prejaví zmiernením chtivosti,ci uz sexualnej,alebo inej ktora znamena uplatnenie sa v nejakej svetskej cinnosti.To znamena ze za inych okolností by sa tato energia prejavila zvysením cinnosti pudov a vášní.
Cize uz prostými uvahami transformujes sexualitu v dusevnosť.Preto trebars dusevne alebo duchovne zalození ludia nepotrebuju v partnerskom vztahu az tak sexualne a vobec telesne dotyky.Ich pohlavnost je spracuvavana do vyssích rovín vedomia.Takze im postací viac-menej len prosta prítomnosť oboch a komunikacia v dusevnej alebo duchovnej rovine.

Sem.miš » Jan P. 
Já souhlasím s tím, co říkáš. Taky se to, co popisuju já, týká normálních lidí, kteří jsou někde napůli cestě od pouhých pudů k tomu, co popisuješ ty.
Jen jsem chtěla říct, že ikdyž člověk svého partnera opravdu miluje tou pozemskou láskou, která se ještě opravdu z velké části zakládá na té sexuální touze, může opravdu pod vlivem okolností, jakými je i alkohol, "pochybit" a pak toho skutečně litovat. Z tohoto hlediska prostě jednorázový úlet chápu, protože když se vžiju do té situace zpětně, vím, že ten chlap s tím neměl vůbec nic společného - jen můj lidský stesk a touha po mém partnerovi.

Jan P. » Sem.miš
Dobre uvažuješ.


 

—————

Zpět