Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


STUDIUM CHOVÁNÍ A DUŠEVNÍCH PROCESŮ ČLOVĚKA

20.11.2009 15:43

FUNKCE MOZKU

Pravá hemisféra ovládá levou půlku těla a levá hemisféra pravou půlku těla. Spolupracují spolu a dodávají člověku celkový obraz a dojmy ze života, se všemi barvami, chutěmi, vůněmi a také se spoustou vlastností, které jsou možné při zdravém fungování mozku. Pokud je mozek nějakým způsobem poškozen, pak nefunguje podle běžného schematu, podle normy, jakou si lidé pro chování určili. Tak se může stát, že člověk s poškozením pravé hemisféry mozku třeba nerozpoznává obličeje, dokonce ani svůj vlastní v zrcadle.Tomu se říká prozopagnozie. Pokud má člověk určitým způsobem poškozený mozek, chybí mu třeba vlastnost šlechetnost. Nemá-li člověk tuto vlastnost, pak jej neovlivní ani tlak situace ( ani prosby žádajícího, ani počet přihlížejících osob ), aby se zachoval velkoryse. Neumí to.

Jedním z neovlivnitelných jevů, které v mozku probíhají, je například dětská amnézie. Většinou si člověk nepamatuje, co se dělo do tří let jeho věku, ačkoli je to období velmi bohaté na zážitky, protože do tří let věku se vlastně učíme všemu, co potřebujeme k přežití - reakcím na podněty, řeči, chození, koordinace pohybů, vyhýbání se nebezpečným věcem, soužití v rodině.

Dalším jevem, za který je zodpovědný náš mozek a jeho paměť, je deprivace v minulosti. Byl-li nám v dětstní omezován přísun čehokoli, máme v dospělosti tendenci si to vynahrazovat v nadměrné míře ( může to být reakce podvědomá a my vlastně nevíme, proč to děláme, pokud jsme strádání v dětství vytěsnili ze vzpomínek ).

Taky náš mozek zaznamenává okolní prostředí a jeho vliv na naši psychiku pak způsobuje např. přejídání se v konkrétní situaci ( u televize, ze stresu ) až k obezitě.

Co se týká třeba agresivity a jejího vzniku, to je také otázka převzetí špatných vzorů do podvědomí. Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde je agresivita na denním pořádku či se na ní má možnost koukat třeba v televizi již před devátým rokem věku, tak tuto informaci "nasaje" a projeví se to především v pupertě a v 19 ti letech.

 

SCHOPNOSTI

Nativismus = schopnosti vrozené
Empirismus = schopnosti získané zkušenostmi a interakcí s okolím
Asociativní psychologie popírá, že by člověk přišel na svět s vrozenými myšlenkami nebo schopnostmi. Rodí se s předpoklady, které se mohou a nemusí rozvinout, podle toho, jak je dítě vychováváno. Už John Lock v 17. století řekl, že mysl narozeného dítěte je TABULA RASA ( nepopsaná deska ).

V roce 1879 založil Wudtr 1. psychologickou laboratoř. Zabýval se INTROSPEKCÍ = pozorování a zaznamenávání povahy všeho vlastního vnímání, myšlení a cítění ( přejata z fylosofie ) a obohatil ji o experimenty se zuměnami fyzikálních vlastností podnětů.
Studoval STRUKTURALISMUS = rozkládání ( analýza ) duševních struktur a FUNKCIONALISMUS = studium operací mysli sloužícíhc adaptaci organismu na okolní prostředí a fungování v něm.  Adaptací se zabýval už Darwin v evoluční teorii.

Zakladatelem BEHAVIORISMU je John B. Watson. Jde o pozorování chování i výzkum podmíněných reflexů ( také Ivan Pavlov ) Chování je výsledkem podmiňování a prostředí formuje chování jedince posilováním určitých návyků.
Př.: Dáme-li dítěti sušenku, aby přstalo fňukat, jeho chování tím spíše posílíme ( odměníme ). Je to podmíněná reakce, na jejímž základě pak vznikají mnohem složitější vzorce chování. tím se zabývá S-R psychologie ( stimul - respnse, podnět - reakce ).

GESTALTICKÁ PSYCHOLOGIE ( tvarová ), kterou se zabýval jako první Max Wertheimer, se zabývá především vnímáním. Percepční zkušenosti závisejí na vzorcích, vznikajících v důsledku působení podnětů a dále na organizaci zážitků ( to, co vidíme, se úzce vztahuje k tomu, co již známe a co si z jednotlivých znalostí poskládáme ). GP má podíl na vzniku výzkumu KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE.

—————

Zpět