Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Různé

21.05.2010 22:18

Někteří lidé soudí, že světlo a energie jsou dvě různé věci. Já to vidím jinak. Protože světlo, neboli světelná energie, je jen část spektra z celkové zářivé energie elektromagnetického záření, víc člověk není schopen zrakem zachytit. Patří mezi fotometrické veličiny a může mít dokonce různou hustotu.
Taky přesně nevím, proč se některé kameny nabíjí na slunci a jiné při měsíci, ale když si vezmeš ten rozdíl, když se člověk opaluje na slunci je to také jiné než kdyby se opaloval při měsíci.

*

Peníze
Ty píšeš, že je Ti ze sebe na blití, žes jednou jedinkrát chtěla peníze zpátky. Ale ono to má svou příčinu - Tys je zřejmě chtěla zpět jen z principu, jen protože jsi je půjčila, tak "by je měl vrátit"... a on možná na to vrácení neměl. Proto jsi měla zřejmě špatný pocit. Ale myslím, že jsi nemusela. Protože když si někdo někde něco půjčí, tak prostě zákonitě musí počítat s tím, že to musí vrátit. Jestli to vrátit nemůže nebo nechce, nemá žádat o půjčku, ale o dotaci...
To je tak daný, jinak by slovo "půjčka" ztratilo smysl, že...
To, že jsi mylně došla "k poznání", že jacísi duchovní lidé tady si cení i peněz, má taky svůj důvod.
Peněz má člověk, když to umí, skutečně tolik, kolik potřebuje. O tom žádná. Ale někdo je má třeba od sponzora a neumí si jich vážit a někdo si je vydělá a pak si jich skutečně váží. Protože peníze nejsou špatné nebo dobré. Peníze jsou takové, jak na ně pohlížíme.

Kdybys neměla dost, tak bys taky mluvila jinak, protože bys Ty peníze prostě darovat nemohla. Když můžeš, je to fajn. Ale kdybys nemohla, snažila by ses aspoň půjčit a cítila bys naopak jako podpásovku, kdyby Ti je pak ten dotyčný vrátit nechtěl.
Každý má na tyhle věci jinej náhled, protože má jiný životní podmínky. Ale Ty odsuzuješ jinej přístup - a to není správný.

*
Odpuštění

= pochopení důvodů, proč se TO NĚCO stalo. Když důvody neznáme a nechápeme, těžko odpouštíme nebo se snažíme odpustit, ale bolí to a pláčeme. Když pochopíme důvod, pak je to velmi úlevné a osvobozující. Necítíme zášť, protože si dokážeme představit situaci i z druhé strany. Neodsuzujeme, protože chápeme, že z pohledu toho druhého v jeho situaci neměl v tu chvíli jinou možnost - nebo ji prostě neviděl.

Odpuštěním osvobozujeme svoji mysl od jedů nenávisti, zloby, vzteku, sebelítosti.. a nastolujeme klid v duši. 

Odpuštění je opravdové v případě, že chápeme pohnutky druhého a naučíme se nebrat si to osobně. Pak zmizí ostny, které nás uvnitř popichují a způsobují nám bolest při pomyšlení na dotyčného. Zůstane jen lítost či soucit s tou osobou, protože jestliže neumí jednat jinak, je nám jasné, že nepřátel si nadělá ještě přehršle a ne každý odpouštět umí.

Odpustit sobě je základ. Nikdo jiný v člověku nenastolí takový mír, jako on sám, když si odpustí vše, co z neznalosti, nedokonalosti či z nerozvážnosti udělal. Pokud to pochopí a odpustí si, poučí se a neopakuje... Musí pochopit, oč jde. Jinak se z člověka dokáže stát sebemrskač a trestá se za skutky, které kdysi udělal a které jsou dávno jinými zapomenuty - jen on sám v sobě si je neodpustil a stále se tím trápí.

Nikdo není dokonalý, každý prochází školou života.  Odpustit si = zbavit se trápení.

*

Podle mě je člověk všežravec, tak by měl jíst všechno. Ale proti gustu žádný dišputát, takže v dnešní době, kdy si lidstvo vypěstovalo generaci alergiků, astmatiků a všelijakých jiných - iků zřejmě někomu jiná možnost, než se některým jídlům vyhýbat nezbývá.
Nicméně si myslím, že původně to tak příroda nezamýšlela, protože jinak bychom měli 4 žaludky jako býložravci, že ...

*

Beran má jednu vlastnost, která mě nepřestává udivovat. Dokáže si sám pro sebe z jakékoli lži vytvořit pravdu. Tak dlouho jí sám pro sebe i pro své okolí opakuje, omílá stotisíckrát dokola, až jeho podvědomí uvěří, že je to pravda. Je to sugesce. Funguje jak v pozitivním směru, tak v negativním. A Berani víc než jakékoli jiné znamení umí této sugesce užívat – jenže ke své škodě právě tím negativním způsobem. Na nich je nejvíc vidět, jak je sugesce neskutečně účinná a fungující.

Příklady chceš?

Tak například: Ty jsi přesvědčená o tom, že když bereš jednu jedinou „udržovací“ tabletku denně, že jsi v podstatě zdravá. ( Protože spousta jiných má mnohem větší problémy a bere více léků. ) Ale Ty nejsi zdravá. Na začátku svého působení tady, jsi po mě chtěla vysvětlení, proč si myslím, že jsi zraněná nebo nemocná. To jsem ještě o Tvých problémech a lécích vůbec nic nevděla, jen z Tvých reakcí jsem vytušila, že prostě něco není O.K.  Nebereš argumenty, protože Ty jsi přesvědčená, že nemocná nejsi. Máš to vsugerovaný. Ale je to lež. Nesnášíš lež, protože Ti do mozku kdysi někdo vetknul, že lež je špatná a lháři jsou špatní lidé. Ty sama ve svých očích nejsi ani špatná ani lhářka a lež nesnášíš. Ale hluboko v podvědomí máš uloženou jednu velikou lež, která Ti zkresluje všechno vidění ve Tvém životě – a Ty si jí nepřipouštíš. Ale podvědomě si k sobě přitahuješ „zrcadla“, která Ti stále nastavují svojí tvář, abys tu svou lež viděla. Nechceš jí vidět. Vědomě jsi se rozhodla, že tahle lež neexistuje. Ale Tvoje podvědomí o ní ví.

Ale nepřiznáš to. A jestli přiznáš, tak jen proto, abys měla ode mě klid. A nebo mě nařkneš, že žiju v jiné dimenzi a o skutečném životě nemám ani páru.
Tím, že osočuješ ostatní, že lžou a že jsou hlupáci, neútočíš vlastně ani na ně, ale útočíš na to, co máš hluboko v sobě pohřbené a rozhodla ses, že to neexistuje – malé sebevědomí třeba. Nebo resp. Ty už to o sobě víš a argumentuješ tím kde se dá, ale neumíš to změnit a štve Tě to. To je vlastně to samé. Žiješ ve lži a proto jí všude okolo sebe vidíš, ikdyž třeba ani neexistuje.

Když dítěti vyprávíš strašidelnou pohádku o zlých příšerách v lese, co chytaj malý děti a žerou je, tak ačkoli se vědomě přesvědčí, že žádný bubáci nejsou, tak pak v šeru lesa vidí příšery v pokroucených stromech, ačkoli to žádné příšery nejsou.

*
Fenomén Chemtralis
Mám chalupu ve Slavkovském lese, je to CHKO, nádherný vzduch a žádné chemtrails, přestože přesně nad naší vesnicí je ve vzduchu křižovatka letadel a neexistuje ani 10 minut, aby tam neprolítlo letadlo. Už celá dlouhá desetiletí. Takže se mohu domnívat, že chemtrails způsobují "chemické splodiny" jdoucí od spoda z měst nahoru a letadla je jen po obloze "rozjíždí", jako auta olejovou skvrnu, která se objeví na silnici. 
Pro životní prostředí má nedozírné následky všechno od meliorací, nadměrného kácení lesů, vypouštění splašků do vody, vypouštění jedů do vzduchu, ...
Pro člověka má nedozírné následky míchání jedů do jídla, nesprávná úprava potravin, stresující rychlý způsob života, nesprávné soužití s nesprávným partnerem, frustrace, nošení látek z umělého vlákna, vychovávání skleníkových dětí, dřevotřískový nábytek se spoutou lepidla, polepený dýhou, nesprávně užívaná klimatizace, denní drhnutí kůže od ochranné vrsty, absence komunikace se skutečnými lidmi, odcizení se přírodě, vyhnání Boha ze svého života... 
Že by veřejný tlak?
Potlačit všechny vlády ve všech státech, které neumí tomuto učinit přítrž?
Nebo celosvětová demonstrace?
Spíš bych to viděla na správnou výchovu nové generace - tudíž změnou učebních plánů již na základních školách - tudíž změnou učitelů a předtím ještě změnou osnov tedy na Pedagogických fakultách - jenže to by obnášelo schválení těchto osnov Ministerstvem školství, kde by musel být člověk, který je rozumný, realistický a s láskou jak k lidem, tak k přírodě a zároveň schopný si prosadit svou...
Pak by možná vyrostla generace, která nebude hledět na byznys, ale na zdraví lidí a přírody. Jenže - bude vyrůstat v tak zkaženém prostředí ( námi zkaženém ), že to budou zdravotně chcípáčci a ti hrubiáni vyrostlí na chemii je "převálcujou".
A sami pak v tom chemickém světě taky chcípnou.
Takže co? Zničí se tento svět a půjde se jinam. Je to jen učebna, kterou si zničíme jako si cikáni zničí nový byt, který dostanou a absolutně vybydlený jej uznají za nevhodný a požádají o nový - a dostanou ho. I my ho dostanem... dokud se nenaučíme, jak se chovat, aby nám vydržel. Ti co pochopili a již neničí, ti co se již naučili, co se naučit měli, ti už možná půjdou jinam, do jiné učebny, kde se s takovými devastátory již nesetkají. Třeba jde o to, pochopit a být přesvědčen o tom, že nejen my máme právo žít, ale i ti po nás.
A to je valné většině byznysmanů jedno - kdyby nemuseli podle zákona, tak stejně žádná opatření nedodržují. To není jejich vůle, to je vůle jiných. Dělají to jen proto, aby nebyli pokutováni. Takže mnohdy nejde o přesvědčení, ale o činnost z donucení. A tomu nezabráníš. Můžeš jen dojít k vlastnímu Poznání a díky tomu se té katastrofě, co se tu chystá, vyhnout.
*
Myslím si, že při troše tréninku lze svoji náladu ovlivnit oběma směry. Oběma říkám proto, že mám v blízkém okolí i lidi, co dlouholetým tréninkem se vycvičili natolik, že určitá situace, slovo nebo slovní spojení jim okamžitě zkazí náladu. A došli do takového stadia, že si to dokážou způsobit i sami sobě, když se omylem zmíní v rozhovoru - jsou tzv. samonasírací.
Ale obrátit nenáladu na neutrál nebo dobrou náladu lze též. Musí člověk chtít.
Já bych spíš viděla jinou možnost, jak náladám nepodléhat. Co je to nálada? Je to reakce na nějaké očekávání. Něco očekávám a ono to nevyjde podle mých představ - a mám po náladě. Je mi jasné, že Sportka je jen náhoda, takže v podstatě nic moc neočekávám a najednu padnou moje čísla - mám výbornou náladu. Takže bych to viděla takto: když nebudu mít přehnaná očekávání, nebudu extrémně zklamaná a vyhnu se špatné náladě. Budu-li brát život tak jak běží, s tím, že některé věci prostě nejsou tak, jak bych je chtěla mít já... vyhnu se blbé náladě. Budu-li večer usínat s tím, že ráno prostě nemusí svítit sluníčko a já přesto budu mít dobrou náladu, protože i za deště si příjemně počtu dobrou knihu či pokecám u kafe s kámoškou, budu mít ráno náladu dobrou. Myslím, že to funguje ( alespoň u mě jo ).

*

Deja-vu vzniká proto, že ... a to souvisí s tou tvojí druhou polemikou ... že prostor lze ohýbat a tudíž čas lze vrátit. My to sice neumíme, ale jít to musí. To už ale souvisí i s teorií speciální relativity. Jak by jinak vznikla gravitace, že? Známe jen kousek z toho všeho, ale když připustíš, že žijeme jen v přítomnosti ( minulost už byla a budoucnost teprve bude ), pak ti ani nepřijde divný, že třeba to, co se Ti zdá když spíš, může být úplně klidně to políčko č. 3 na jiném pásu Tvého života taky v přítomnosti, ale vidíš to jen proto, že se tam prostě trochu zakroutil čas...
*
 Zkusím ještě tohle: Molekula je vícejaderná částice složená z atomů nebo iontů, která je buď elektricky neutrální nebo má kladný nebo záporný náboj. Části molekuly drží pohromadě chemické vazby, které jsou podle rozdílu elektronegativit iontů buď kovalentní, polární nebo iontové. Různý způsob uspořádání a vzájemného silového působení základních částic určuje různé vlastnosti. Uhlík může být jako grafit nejměkčí známý nerost nebo jako diamant nejtvrdší ( už vymysleli i fullery, ale zatím teprve zkoumají, k čemu budou dobré ). Uhlík je také základní stavební kámen všech organických sloučenin a tudíž i živých organismů na Zemi. Uhlík se dokáže „spolčovat“ s kyslíkem, vápníkem, dusíkem … s kdečím. No a co se týká vesmíru – isotopy uhlíku reagují např. s atomy dusíku přítomných v atmosféře s kosmickým zářením a vzniká tak nestabilní izotop, který se rozpadá s poločasem 5 715 let. Pokud něco odumře nebo umře, už nedochází k reakcím s kosmickými paprsky a obsah izotopu ve tkáních klesá = známá radiokarbonová metoda datování při archeologii. Ovšem musí se brát i ohledy na možnost působení jiných zářičů na zkoumaný materiál, aby nedošlo ke zkreslení dat.
Takže neustále vždy a všude vším prostupuje nějaká energie, která něco drží pohromadě nebo to štěpí. I myšlenka je energie – a věř nebo nevěř, je mocná :-)
P.S. Na něco z toho určitě přišel i Leonardo, ale nějak to nedotáhl do konce :-) Leonardo byl skutečně borec v mnohém směru. On samozřejmě hledal a bádal, jak dosáhnout toho nebo toho, ale já mám pocit, že už předem věděl, že to jít musí. Ne že by slepě důvěřoval, ale v něco věřil a ta víra ho vedla ku zdárnému konci. Já nevím, jak bych to asi vyjádřila, ale jakoby věděl kudy jít, aby došel tam, kam chtěl. Proto se mu taky tolik věcí podařilo. Měl k tomu předpoklady, které každý člověk nemá. Lidstvo nemělo mnoho lidí takového formátu. A jen málo lidí předběhne svou dobu. Leonardo měl DAR. A nevyužíval ho ve svůj prospěch. A proto šel správnou cestou. Nic ho nesvádělo z této cesty, protože jeho rozum fungoval rozumně a jeho duše nebyla chamtivá. A bez logiky by se nikam nedopracoval. Zřejmě si nikdy nezkazil karmu a vždy mohl pokračovat v načatém díle...

A je možné, že si někteří lidé zahrávají s něčím a neví s čím. Ale ono to prostě funguje, tak toho využívají. Zkoumají co všechno lze využít a kam až lze zajít, a kde už končí všechna sranda. Než věda přijde na to, proč to funguje, pokud na to přijde..

*

Domnívám se, že život není jen věda a reakce glukózy s kyslíkem... nejdůležitjší je energie. Co se týče transplantace - já nechtěla rozbor, to si samozřejmě můžu přečíst kdekoli - já pouze z mého pohledu na věc připouštím, že naše tělo je závislé na energii, jinak by nefungovalo. A že energie je všudypřítomná a je jedno z čeho vzniká. Prostě na nás působí. A působí tady na Zemi stejně jako ve vesmíru. A působí na živé i neživé. Pozastavila jsem se jen nad tím, že někteří lidé odmítají vesmírnou energii

*

Všechno je přece energie - když rozložíš kámen, co je to? Spousta molekul, atomů, elektronů - co dělají? Neustále se hýbou, kolem sebe, kolem něčeho - jak to, že ten kámen drží pohromadě? Působí tam nějaká energie, že?

Jaká že to energie pohání srdce živých bytostí, aby tloukla? A proč srdce netluče, když ho třeba vyjmou z jednoho těla než ho transplantují do druhého těla? A pak hned zase začne? A proč tvorové, kterým tepe srdce rychleji mají kratší život a ti, co jim tepe pomaleji delší? A proč, když to spočítáš, těch tepů za onen krátký život je přibližně stejně jako za ten dlouhý? Je v tom logika? A je lidská? A co ta energie? Vytváříme si ji sami? Jak?

*

Proč odmítá spousta lidí léčivost kamenů? Proč ten měsíc způsobuje příliv a odliv na Zemi a proč má tolik vliv na lidskou psychiku od náměsíčníků po romantiky... Proč by stejnou silou nemohl nabíjet energií kameny, které jsou schopny ji přijmout? Stejně jako od Slunce…

Když kameny vstřebávají energii z vesmíru, můžou nasát i energii jiného člověka. Z někoho přímo sálá taková energie, jak se říká - že tě přímo pohladí a ty máš krásnej pocit už jen, když s Tebou mluví.. Dodávání energie ... Léčitelé, Reikisté… Dokážou energii dodat člověku, měl by ji vstřebávat i drahokam

*

Svět v takové fázi života, že lidi dělají jenom věci, za které mají odměnu. Jinak nehnou prstem. A máš pravdu, že je to otázka nabídky a poptávky. Až všichni lidi budou natolik vzdělaní, že si budou léčivé vody s kameny vytvářet sami, pak je nebudou mít potřebu kupovat a ti, co těžili jen z prodeje vody, utřou nos... Ale to chce osvětu.

*
 

—————

Zpět