Štěstí je něco, co můžeme druhému dát, ikdyž si myslíme, že to sami nemáme...


Problémy hojení, uvíznutí v hněvu

15.05.2009 20:44

Př. Carol ztratila manžela Steva při nečekané a tragické autonehodě. Připomínala mu, aby si zapnul bezpečnostní pás. Když dostala zprávu o jeho smrti, dozvěděla se, že se podle její rady neříil a zahynul, ikdyž jinak by vyvázl jen se zraněním. Po manželově smrti navíc zjistila, že mají obrovské finanční problémy, které se pro ni staly dalším břemenem. 
Prožívala částečně smutek, zčásti však i hněv a strach. Většina lidí není zvyklá pociťovat naráz více nez jednu emoci. Cítila smutek, ale kdesi hluboko, tajila hněv. Ty hněvivé pocity jí připadaly jako zrada její lásky, proto se je snažila potlačit. Strach, jenž cítila tváří v tvář své nové zodpovědnosti, v ní živil další vztek. Po nějaké době jí začal činit potíže i pocit upřímného smutku. Dokud potlačovala hněv a strach, nedokázala plně procítit svůj smutek a oprostit se od něho. Smutek se "přetavil" na sebelítost.

Když v sobě potlačujeme hněv, náš smutek se změní na sebelítost.

Postrádáme svého partnera, ale rovněž ho viníme a odsuzujeme ho. Pocit hněvu si však nedopřejeme, namísto toho hněv zablokujeme přesvědčením, že smíme cítit výhradně smutek. Po celý zbytek života si můžeme připadat jako oběť. nakonec zůstaneme jenom navztekaní či citově zcela otupělí. Díky odborné psychologické pomoci Carol konečně dokáala dát průchod svým skrytým pocitům hněvu a strachu. V důsledku toho byla schopna plně procítit svůj žal a smutek.

UVÍZNUTÍ V HNĚVU

Př. Sharron a Ed se v jednom kuse hádali. Měli příliš odlišný žebříček hodnot, než aby se mohli v čemkoli shodnout. Po rozchodu Sharron procítila celou škálu pocitů. Dominantním pocitem byl hněv, ale ten byl živený strachem. Obávala se, že její devítiletý syn Nathan dostává během pobytu u otce špatnou rodičovskou péči. Tento strach a trápení týkající se syna v ní ve skutečnosti živily hněv vůči Edovi. Pak bylo pro ni těžké poskytnout i soucit a pochopení synovi, jež on tolik potřeboval. Cítila se provinile, že zanedbává syna, a navíc zuřila na Eda.

Je těžké cítit soucit, když pociťujeme hněv.

Sharron si nikdy nedopřála dost času, aby pořádně truchlila nad rozpadem svého manželství. Nemáme-li zahojené srdce, reaguje na běžné životní problémy nezdravě přecitlivěle.

Když si uděláme čas na procítění svého smutku, jsme posléze schopni oprostit se od hněvu a odpustit.

Sharron se nakonec dozvěděla o čtyřech hojivých emocích, uvědomila si, že nad koncem manželství nikdy pořádně netruchlila a že se z něho tedy neuzdravila. Zatímco pak prolévala slzy smutku, její hněv slábl, takže nakonec dokázala cítit k Edovi i trochu lásky a uznání.

Potlačujeme-li své pocity z toho důvodu, že nám nepřipadají láskyplné, je nejvyšší čas vyhledat pomoc.
Často v sobě potlačujeme hněv, protože se bojíme, že nejde o projev lásky.

Pokud se svěříme s úplnou pravdou o svých pocitech, zajistíme si, že opět najdeme lásku. Úsilím vynaloženým na zajištění dobrého konce si zajistíme i dobrý začátek.

—————

Zpět