Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Orgasmus

12.05.2009 15:15

 

Kdy už ho konečně budu mít?

Zamysleli jste se někdy na tím, co že to ten orgasmus vlastně je? A víte, že zatímco některá žena může mít i několik vyvrcholení za noc, jiná se orgasmu nedočká celý život?

Orgasmus...co to vlastně je? V čem spočívá, jak vzniká, jaký má průběh? Tyto a další otázky, na které se vědci už mnohá desetiletí snaží najít uspokojivou odpověď. Ta jim však neustále uniká. Důvod?

Uznávaná americká sexuoložka Beverly Whipple ve své knize „The G spot“ (Bod G) říká: „Lidé jsou asi tak rozdílní, jako sněhové vločky - každá je úplně jiná. A stejně tak jsou rozdílné naše zkušenosti s orgasmem. Pokud se věda svými definicemi chce přiblížit realitě, pak nejdřív musí tuto absolutní jedinečnost každého z nás vzít vážně a teprve potom začít vyvozovat závěry.“

Děláme to správně?

Možná to zní, že tímto postojem se celá situace stává složitější, ale ve skutečnosti může přinést velkou úlevu. Tento pohled si totiž můžeme vysvětlit například tak, že neexistuje žádné „správně“, jak má tento (či jakýkoli jiný) sexuální prožitek vypadat, že není žádný univerzální postup či průběh, který je nutno při dosahování orgasmu dodržovat a podobně.

Například existují takzvané multiorgastické ženy, které během doby, kdy jsou vzrušené, mohou zažít orgasmů několik, nebo naopak takzvané anorgastické ženy, které nemusí mít orgasmus žádný. To však vůbec neznamená, že jsou jakkoli podřadné či méněcenné!!! To, co je naprosto nejdůležitější měřítko, zda jsou při milování spokojené, zda se jim líbí. Což u některých žen s počtem či intenzitou orgasmů souviset může, ale u mnohých naopak vůbec nemusí!

Individualita - to je, oč tu běží!

Je třeba mít na paměti individualitu každého z nás. Jeden můj známý urolog z východního Slovenska mi vyprávěl, že se ho někdy postarší pacientky ptají: „ A pán doktor, čo je to ten orgasmus? Sousedka mi hovorila, že o ňom čítala v časopise a že by som ho mala mať …“. Osvěta je jistě důležitá, ale pokud má v ženách, které jsou se svou sexualitou třeba celý život spokojené, najednou vyvolávat pocit méněcennosti či neschopnosti, pak se domnívám, že v těchto momentech se celý tento informační proces míjí účinkem.

Další varianta nastává, když se tohoto klišé chopí muži a začnou své partnerky doslova stresovat tím, že „by přece ten orgasmus měly mít“. Není to tak dávno, co u mě při konzultaci plakala jedna krásná mladá žena, jak má tomu svému partnerovi vysvětlit, že se jí milování s ním líbí, že ho prožívá intenzivně, že je spokojená…jen prostě nemá ten „typický orgasmus“, který její partner pořád očekává.

On měl představu, jak má sex „správně“ vypadat, a když tomu tak nebylo, v jeho očích to znamenalo, že je něco špatně. Což je nicméně postoj, který to „špatně“ skutečně způsobil. Partnerka se totiž ocitala ve velikém stresu, protože cítila, že on má očekávání, která ona není schopná splnit. Což vedlo k tomu, že byla v napětí, nedokázala se uvolnit a milování si už nedokázala vychutnat. Partner byl také v napětí, protože byl soustředěn na to, jestli jeho partnerka „už konečně bude ten orgasmus mít“…

Respektujte jeden druhého!

Těmto dvěma se nakonec podařilo si tuto situaci vysvětlit, partner pochopil, že jeho očekávání jsou neopodstatněná a začal sexualitu své partnerky respektovat takovou, jaká je. Ale ne všechny dvojice tento postoj zaujmou. Asi si umíte představit, kam takový scénář vede, pokud na svých představách trvají. Milování přestane být zdrojem příjemných prožitků, sblížení a uvolnění, ale naopak se stává zdrojem stresu a napětí. Partneři se mu začnou vyhýbat...a je pouze otázkou času, kdy přijdou hádky, slzy, pak možná milenky či milenci, možná dokonce rozchod...A to vše proto, že na začátku stála představa o tom, jak má žena „správně prožívat milování“.

Mgr. Katarína Filasová

 

—————

Zpět