Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Láska je Energie

18.12.2010 20:46

    "Od té doby, co jsem potkala Dana, mám pocit, že stihnu všechno tak nějak lépe, snáze, že mi jde práce hravě od ruky, že je svět barevnější, veselejší, mám radost i z blbostí, chce se mi třeba smát jen tak z ničeho nic, a nebo brečet dojetím, chtěla bych obejmout celý svět - jako bych najednou byla plná energie. Někdy mám pocit, že když jí ze sebe nedostanu, tak se rozskočím... "

    Ano, tohle způsobuje Láska. Je motorem, palivem a energií pro všechno, co v životě děláme. Nebo spíše jen tou Energií. Motorem je víra, že něco funguje, palivem je možnost používat vzniklé emoce a Láska je Energie, která z těch dvou vzejde a žene nás kupředu. Dává nám ke všemu větší chuť, sílu, vytrvalost, radost a nakonec Štěstí, které z toho všeho vyplývá jako logický závěr.

    Proč to tak ale nemá každý? Proč není Láska vždy stejná? Proč to někdy nefunguje tak, jak má?
Protože motor a palivo někdy mohou selhat. Láska nikdy, energie JE, nelze ji zrušit, nemůže zemřít, nemůžeme ji ani dlouho nikde kumulovat, aniž by to následně nemělo dalekosáhlý dopad. Energie se dá přesměrovat a nebo se může změnit její forma. Ale nelze ji zničit. Zato motor a palivo jsou často poruchové součásti této trojice, vedoucí ke Štěstí.

Motor - víra, že něco funguje - je velmi mocná a souvisí s podvědomím. Možná už to mnozí slyšeli, ale odmítají stále tu skutečnost, že pokud věříme, že něco nefunguje, tak ono to skutečně fungovat přestane. Máme-li tuto negativní myšlenku vrytou v podvědomí, pak ona se prostě projekcí do Universa projeví jako naše Přání a Universum nám toto Přání splní. Takže když někdo věří v to, že v žádném partnerství nemůže být šťastný, protože Láska je jen "přelud", pak skutečně nebude. ALE - uvidí, že někde jinde to funguje a bude se ptát: "Proč tam ano a u mě ne?" Jednoduchá odpověď: Oni věří, že vztah založený a Lásce funguje, tak jim funguje. Je to tak prosté. ALE - musí to být opravdu víra uvnitř celé bytosti. Ne, že se o tom člověk bude utvrzovat vědomě, ale podvědomí stále bude tvrdit, že to možné není. "Až dva z vás požádají o totéž, bude vám to splněno.." nebo tak nějak to říkal Ježíš. Ale "dva" v jeho slovech neznamenali lidi, ale vědomí a podvědomí. Jakmile tito dva se v člověku neshodnou, pak Universum plní to přání, které podvědmě vysíláme jako telegram myšlenkou přímo do centra dění. Proto je důležité učit se pozitivnímu myšlení. Protože jak myslíme, tak nejen jednáme, ale tak se kolem nás tvoří náš život, který žijeme.

Možná stojí za zmínku, že člověk takto smýšlející a tvořící si tento negativní svět kolem sebe, skutečně ovlivňuje i život těch ostatních, kteří jsou v jeho blízkosti. I oni mají svobodnou volbu, takže v jeho blízkosti buď zůstanou ( zřejmě i oni mají nějaký problém ) a nebo se od něj budou distancovat do té míry, že se s ním nakonec přestanou stýkat. Existují jedinci, kteří si již umí vytvořit osobní ochranu a negace, vycházející z onoho člověka, se jich nedotýkají. V ještě lepším případě, pokud je již člověk schopen jej i "dobít" kladnou a klidnou energií, se i velmi negativní člověk v jejich přítomnosti zklidní a získává pocit, že až tak hrozné to s ním není. Jsou to terapeuti, kteří takto na lidi působí a negativní myšlení mohou zviklat a převrátit v pozitivní a tím negativně smýšlejícím lidem změnit život k lepšímu.

    Uvedu takový úsměvný příklad: Pracuji jako zapisovatelka pro jednoho "stínového" politika, diktuje mi články do novin, dopisy právníkům a tak. V kanceláři pracujeme dva, kolega má svůj počítač asi tak tři metry od mého, kde já ( se svojí osobní ochranou ) bez potíží panu Politikovi jeho myšlenky "házím na papír". Když vejde pan Politik, kolegovi přestane fungovat myš u PC. Politik prohlásí: "To není nic nového, já tak prostě na počítače působím. Já nemám rád je a oni v mojí přítomnosti prostě přestávají fungovat. Zvykněte si." Kolega myš vypíná, zapíná, kontroluje baterky, restartuje počítač. Nic nepomáhá a on se může vzteknout. Nemůže pracovat a nemůže s tím nic dělat. Volá pracovníka IT. Ani ten nemůže najít, čím by to mohlo být. Za chvíli odchází pan Politik na chodbu vyřídit telefonát. Za zády slyším: "No to snad není možný, už to funguje!!" A sktečně - myš běhá jako švýcarské hodinky. Po chvíli se vrací pan Politik. "Já se na to vykašlu! Už zase nefunguje""!, řve kolega. "Já jsem vám to říkal," prohlásí s klidem pan Politik. Je s tím smířen a nehledá v tom nic dalšího. Jeho podvědomí to vysílá jako Přání, Universum jeho přání jen poslušně plní. "Dostaneme vše, oč požádáme," tak nějak to praví Bible, že... Musíme si jen dát pozor, co si vlastně skutečně přejeme. Co si vsugerujeme do podvědomí. Čemu uvěříme. To je ten motor, který funguje VŽDY, ale ne vždy se točí správným směrem.

    Pak hodně záleží na palivu, které motor "vyživuje". Palivem pro víru ( motor ) je možnost projevovat city a emoce, které motor naplňují a on tak produkuje výslednou Energii. Možnost projevovat emoce je jako nalít benzín do nádrže auta. Když dlouho netankujete, nutně dojde na rezervu. Ale ani ta nevydrží věčně. Možná ještě pár metrů ( ve vztahu třeba měsíců ) ujedete na výpary, ale i ty jednoho dne dojdou. Můžete chtít a můžete šlapat na pedál do umdlení, ale už dál prostě nejedete.To se stává v případě, když tankuje třeba jen jeden z páru. Laicky řečeno - když city projevujete jen třeba vy a ten druhý ne a ještě vás brzdí, že se to třeba nehodí, nesluší nebo tak ( předsudky ). Pak nevíte, zda vůbec můžete a kdy a kde a kolik, dusíte to v sobě až se přestavete projevovat úplně. Jakoby se ve vás tím dušením projevů dusila i sama Láska, najdednou začínáte "necítit", ačkoli víte, že chcete a že milujete. Prostě zamezením přívodu paliva nemůže motor fungovat a Láska jako Energie se někde jen v skrytu kumuluje, ale navnek se neprojevuje.

    Co s tím? Řidič vystoupí z auta, vezme kanystr, dojde na čerpací stanici ( nebo se tam nechá odvézt ), kanystr naplní ( nebo si jej nachá naplnit ), zaplatí, dojde zpět k autu ( nebo se nechá zpět dovézt ), vylije benzín do nádrže, šlápne na pedál a jede dál.
Jak je to tedy ve vztahu?
Řidič vystoupí z auta = partner vystoupí ze vztahu, vezme kanystr = vezme svou prázdnotu s sebou, dojde k čerpací stanici = zajde zá kámošem třeba na pivo ( nebo se nechá svézt =  nechá se svést jinou ženou ), kanystr naplní = může projevit konečně svoje pocity, postěžovat si, ulevit si, zanadávat si, zaplatí = zaplatí kámošovi za pivo a ochotu poslechnout si jeho splíny ( nebo té jiné ženě za totéž a ještě třeba něco navíc ), dojde zpět = vrátí se k partnerce, vylije benzín do nádrže = vylije partnerce své srdce nebo vzteky, všechno, co cítil a nemohl to projevit a teď je mu to v podstatě jedno, šlápne na pedál a jede dál =  vztah se uklidní a zase se rozjede. A NEBO se řidiči volnost bez nutnosti řídit zalíbí a už se nevrátí, možná nasedne do jiného vozu, který řídí někdo jiný a kdo je ochoten tankovat palivo na střídačku a častěji.     

    A jsme u té Energie - na začátku jsem psala, že jí nelze zrušit, ale že se může kumulovat a pak se její výbuch neobejde bez následků. Láska je Energie. Některá se může "přerodit" ze zamilovanosti do hezkého přátelství, pokud si dva rozumí, ale nemají stejnou životní cestu nebo mají jiné cíle a jsou ochotni si to navzájem přiznat. Ale někdy ze vztahu přátelství vytvořit nelze. Proč?
Protože Lidé mají Duši. Duše se stále něčemu učí. Lidé vyhledávají vztahy, aby se díky nim spoustu věcí naučili. Některé vztahy jsou vyloženě nezralé a trvají krátce, jako když se dvě cizí děti setkají na pískovišti a jednomu se líbí bábovička toho druhého. Mohou nastat různé situace:

1) Máňa poprosí o bábovičku a Pepík jí ji půjčí, Máňa si udělá bábovku a bábovičku vrátí.
2) Máňa poprosí o bábovičku, Pepík jí ji půjčí, Máňa jí pak vrátí a naoplátku nabídne svoji -
    - Pepík nabídku přijme, protože se mu líbí bábovička a nebo proto, že se mu líbí Máňa :-)
    - Pepík nabídku nepřijme, protože o bábovku nestojí - Máňa si z toho nic nedělá a nebo se naopak urazí
3) Máňa poprosí, Pepík půjčí, ale Máňa ji nevrátí, páč se jí líbí moc a chce taky takovou. Pepík brečí a Máňu už nechce vidět, protože je to zlodějka.
4) Máňa poprosí, Pepík půjčí, ale Máňa ji nevrátí. Pepík jí ji sebere, myslí si něco o "káče" a odejde. Už se s ní vidět nechce.
5) Máňa poprosí, Pepík půjčí, ale Máňa ji nevrátí. Pepík jí ji sebere a majzne jí lopatkou po hlavě. Máňa brečí a uteče, už nechce Pepíka vidět, protože je zlý.
6) Máňa poprosí, Pepík půjčí, ale Máňa ji nevrátí. Pepík jí ji sebere a majzne jí lopatkou po hlavě, ona jeho kyblíčkem a začnou se prát a krmit se pískem a nevybíravými slovy...

Je asi spousta dalších možností. Možná mi budete oponovat, ale už tady je vidět, jak se k sobě chovají v jednotlivých rodinách, co dítě "nasaje" jako houba a co si nese do života i do vlastních budoucích partnerských vztahů. Takže - některé vztahy trvají krátce a člověk se z nich poučí, co chce a co nechce a jde dál. Některé vztahy trvají déle, ale také slouží k poučení duše, na některá poučení je potřeba více času. Třeba na to, že nelze žít život druhého, protože tím ničíme život svůj. Například: Partner přišel do vztahu s tím, že city nejsou vhodné projevovat na veřejnosti, protože jeho rodiče to nikdy nedělali. Jen mu zapomněli říct, že k sobě žádné city v podstatě nechovali, naopak - aby to zamaskovali a své chování zdůvodnili, vryli mu do podvědomí tenhle nesmysl. Takže on na tom ve vztahu bazíruje do té míry, že jeho partnerka trpí tím, že ho nesmí vzít mezi lidmi ani za ruku, kolem pasu, nesmí mu dát pusu na přivítanou ani na rozloučenou, nesmí skoro nic projevovat ani před dětmi ( jak snadno se tato chyba předává další generaci, že...?! ) Ona to nedělá, protože jej miluje a respektuje jeho přání. Ale trpí tím, protože si uzavřela palivo pro motor a ten najednou nechce pracovat. Partnerka nechce vystoupit a odejít ze vztahu pro palivo jinam, jen najednou nemůže dál. Vlastně nechtě žije jeho život podle jeho pravidel, přestože ví, že s jejími pravidly by byli šťastnější. Nechce partnera předělávat, protože chápe, že k poznání musí dojít sám, že nejde zvenčí někoho přetvářet. Ale sama se také přetvořit neumí. Tak prostě jen vystoupí, nikam nejde, zůstane stát a čeká, co se bude dít. Jestli partner sám svými city doleje nádrž, nebo jestli přijde někdo jiný ... Nemajíce palivo nemůže nic.  Možná snad jen počkat, až se Energie nakumuluje tolik, že "už to nevydrží", vybuchne někde jiným směrem a partnerovi zůstanou jen oči pro pláč, protože ten výbuch nechá z původního vztahu pouhý vrak.

    Energie se přesměruje, duše se poučí, Štěstí se dostaví a vše - na naše osobní Přání.
Mějme se na pozoru, co si přejeme.

Já každému přeji, aby měl stále plnou nádrž a nemusel odbíhat pro palivo jinam.

Projevujte své emoce a zrušíte i mnohé nemoce :-)

—————

Zpět