Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Když ON řekne...

05.05.2009 14:37

 

Existuje pár věcí, které muži vypouštějí z pusy, aby měli víceméně pokoj. Hodí se s tím počítat!

Různí muži říkají různým ženám různé věci a taky je různě myslí. Nicméně v českých zeměpisných šířkách používá část mužské populace pár obratů, kterými doufá udržet citové reakce přidružených žen v hranicích pro ně snesitelných, a chránit si tak iluzi osobní svobody, erotické volnosti, citové neangažovanosti, kontroly svého času a potažmo i života. Zkušené ženy vědí, že jakkoli odstíněné tyhle výroky bývají, jejich základní význam je tentýž. Co tedy můžete vytušit za jeho větou, že...?

Jeho věta: „Zajdu si jen na dvě pivka.“

Zdolat dvě pivka zabere českému muži tak zanedbatelný čas, že když chce dvě pivka, prostě si je dá a nepotřebuje na svůj minimální výpadek z koloběhu dne upozorňovat. Má-li ovšem v úmyslu vypařit se z vašeho láskyplného vesmíru na delší dobu a za sebou zkušenosti s ženami, které hloupě omezovaly jeho osobní svobodu a důležité společenské styky s kámoši, může mu „dvoupivková“ věta posloužit jako dobrá propustka. Zpočátku. Vy totiž budete čekat jeho návrat za hodinku, on se vrátí za pět a naběhne si do vašeho čekání a výčitek, které ho jen utvrdí v přesvědčení, že jste stejně omezující semetrika jako ty předchozí, prostě jako všechny ženy. Lepší řešení: Oznamte předvídavě drahému, že je to bezva nápad a že vy si aspoň zajdete s kamarádkami na víno. Jo, a ať se v hospodě rovnou i navečeří - nestihnete nic připravit. On by ale pak mohl ukuchtit nějaké občerstvení pro vás, když se vrátíte tak pozdě. No ne?

Jeho věta: „Já se nikdy ženit nebudu!“

Už víte, že pocit osobní svobody dává mužům křídla. V mladosti. Kterážto trvá u různých typů jinak dlouho. Opájejí se vyhlídkou na své možnosti, celý život a svět mají před sebou. Tak proč by měli dobrovolně souhlasit s nějakým omezováním? Pravdou je, že muži časem zatouží ten širý surový svět sdílet s jednou nejbližší duší, ale o tom si chtějí rozhodnout sami. A jsou hodně citliví, když je hodláte vmanipulovat do rozhodnutí, s nimiž nesouhlasí a z nichž vyplývají závazky. Ano, většina mužů se chce ženit, ale až bude sama chtít. Protože se ale spousta žen odmítá vrhat do vztahů, v nichž to s nimi partner nemusí myslet vážně, zjišťují, jak to bude se svatbou, mnohem dřív než partneři. Výsledkem je umanutě tvrdohlavé pánské tvrzení „já se nikdy ženit nebudu“. Když uvěříte, a jen proto pošlete dobrého chlapíka k vodě, může vás klidně už za rok překvapit ve schránce oznámení jeho sňatku s úplně cizí osobou, která se na nic neptala. Lepší řešení: To, zda bere přítel váš vztah vážně a je schopen závazků, poznáte přece bez ptaní. Třeba už jen z toho, jestli vám k narozeninám nadělí jen nezávaznou bonboniéru, nebo zda si dá práci s výběrem dárku, který vás překvapí a nadchne. Jestli se mu líbíte nejen v rudých šatech s výstřihem, ale i rozcuchaná na túře v pohorkách.

Jeho věta: „Ano. Ne. Nevím.“

I když probíráte důležitá témata a je třeba, aby ve vzduchu zaznělo jasné stanovisko vás obou, váš milovaný často odpovídá jednoslovně, nepravdivě, případně mlží. Proč to dělá? Jedno z vysvětlení - ale ne snad omluvu - pro jeho konverzační zadrhlost představuje to, že muži nestojí o potíže. Psychologové tvrdí, že chlapíci potřebují být vnímáni jako autority
(a my snad ne?!), a čím víc toho prozradí, tím více vám skýtají prostor, abyste jejich informace zkoumala a analyzovala a tu autoritu jim rozviklávala. Následky vašich reakcí pro ně bývají osudové. Proto raději často plácnou něco, co chcete slyšet, i když to není pravda, jen aby vás umlčeli a z konverzace vyklouzli. Cosmo zná dokonce i chlapíka, který si před odpovědí na jakoukoliv otázku od partnerky nejprve s humorem ověří, zda je po něm žádána odpověď „správná“, či „pravdivá“. Lepší řešení: Když chcete, aby se otevřel a prozradil svůj názor i ve chvílích, kdy upřímnost představuje riziko, místo konfrontace podpořte jeho proud řeči poznámkami typu: „To je zajímavé, co říkáš...“ Bude se cítit povzbuzen a přestane se obávat s vámi mluvit.

„Ty jsi tak hodná..."
„Nemohla bys pro mě udělat ještě něco?“

„Kam jsi zmizela?“
„A nebyl tam náhodou nějaký jiný chlap?“

„Vždyť víš, že já jsem se změnil.“
„Snažím se, ale moc mi to nejde.“

„Ty chceš jít v tomhle?“
„Naši si budou myslet, že si vedu štětku.“

„Ve čtvrtek mám squash.“
„Ve čtvrtek mám squash a hospodu.“

„Jo, sluší ti to.“
„Už proboha pojď!“

„Teď ne!“
„Teď ne a raději vůbec nikdy!“

„Ještě nejsem zralý na vážný vztah.“
„Chci vážný vztah, ale s tebou ne.“

„Nevím, co to do mě vjelo!“
„Sakra! Musím si víc hlídat svou pravou tvář!“

„Jo, je to fajn chlap.“
„Nelíbí se ti ale víc než já, že ne?“

 

—————

Zpět