Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Kdo kým manipuluje

13.11.2013 13:10

Kdo manipuluje a proč?

Cíleně pomíjím manipulaci politiků, vedoucích pracovníků a církevních hodnostářů, kteří svou manipulací chtějí dosáhnout také svého, ale v jiném slova smyslu než se setkáváme v běžných vztazích mezi běžnými lidmi.

Tendenci manipulovat někým má člověk, který si není až tak jistý svou pozicí. Kdekoli - ve společnosti, v práci, ve vztahu. Nejistí jsou si lidé s malým sebevědomím. Manipulují lidmi proto, aby dosáhli svého, protože bez tohoto přičinění by se jim jejich záměr nesplnil  Lépe řečeno, bez jejich přičinění by se situace vyvíjely jinak, z jijich pohledu v jejich neprospěch. To by je v jejich vlastních očích ještě více ponížilo, tudíž ještě více zmenšilo jejich již tak malé sebevědomí. a tak se stanou aktivními účastníky procesu, který probíhá, a to tak, že se ujmou směrování konverzace do té polohy, kde jedině mohou uspět - a to znejistěním druhé osoby do té míry, že ona začne uvažovat o tom, zda skutečně něco nepřehlédla, když zvažovala pro a proti při svém úsudku o dané situaci či jejím budoucím vývoji. A nebo potřebují v druhé osobě vyvolat pocit viny a následné očekávané vstřícné reakce.

Úspěšní manipulátoři jsou většinou natolik prozíraví, že si nejdříve prozkoumají "terén", aby znali slabosti svých protějšků. Ale jsou i tací, kteří praktikují na slepo již v mnohých situacích odzkoušené a fungující taktiky. Většinou vždy natrefí na někoho, kdo si není sebou samým nebo svým úsudkem či rozhodnutím 100% jist. Pokud manipulátor na protějšku vidí ( nebo cítí ), že neuspěje, tak se jím vůbec nezabývá. Maximálně mu vytkne, že je arogantní, chladný čumák, se kterým vůbec nelze konverzovat, a že je mu ho líto, že musí být vlastně strašně osamělý. Tím vyjádří přesně to, co se v něm samém v tu chvíli odehrává, aniž by si to sám uvědomoval. V hloubi duše je zklamán, že se s ním osoba s vyšším sebevědomím odmítá bavit a být manipulována, cítí se odstrčen, neakceptován a ponížen. Ovšem nedá to na sobš znát a maskuje to "politováním" toho druhého, aby odvedl pozornost případných ostatních aktérů hovoru a vlastně aby tak uklidnil i sám sebe, když tentokrát nedosáhl svého. Taky možná poslední pokus formou citového vydírání, jak donutit toho druhého k hovoru..

Je smutné, že toto jednání je aktivováno touhou dosáhnout uznání a lásky, o kterou, jak jsou přesvědčeni, se musí nějakým způsobem bojovat. Jsou to lidé, kteří v sobě nosí emoční rovnici: Lidé mě budou uznávat, mít mě rádi a budu mít jejich respekt, jen když jim ukážu, že jsem chytřejší, větší, silnější a bohatší než oni sami. A tak manipulují psychicky, fyzicky a majetkem ( penězi ). Bohužel valná většina ( ne-li všichni ) mají tuto emoční rovnici vetknutou v hlavě již z dětství či z puberty. Mnohdy od rodičů, mnohdy od svých vzorů a idolů. Dětem dokážou srazit sebevědomí rodiče velmi snadno nevhodným chováním k nim ( Tedy ty jsi nemehlo, takhle si v životě nenajdeš pořádnou holku... nebo ... takhle v životě ničeho nedosáhneš ). A idol dokáže velmi snadno na konkrétních příkladech, jak je manipulace s lidmi jednoduchá ( jako vzor si vždy vyberou velmi manipulovatelnou osobu ). Např.: Koukej, když budu perfektně oblečenej, budu mít pořádnou káru - žádná mi neodolá. a skutečně - mladé puberťačky se o něj téměř perou. A "žáček" sám by chtěl být na jeho místě. A rovnice je hotová. Nebo: Když pro mě uděláš tohle a tohle, dostaneš provizi, fakt pěkný prachy skoro za nic. Když žáček svolí a ( většinou špinavou ) práci vykoná s vidinou, že stoupne v očích svého idola i dívek, peníze dostane a na ně pak "utáhne" i nějakou tu holku.

Kdo je manipulován a proč?

Člověk, který si není sám sebou tak jistý, se nechá často zviklat "seběvědomě" podanými argumenty, ač od člověka, sebevědomí jen předstírajícího ( on to neví ). Člověk, který toho moc nepřečetl, od rodičů moc nezískal ( co se vědomostí týče ) a který má již z dětství či puberty sražené sebevědomí, si nechá "nakukat" téměř cokoli. Navíc, pokud jde o dívku, jejíž rodiče jí vedli především k tomu, aby se hlavně ( dobře ) vdala a nezůstala na ocet, se velmi rychle poddá hře manipulátora, protože jí záludnými otázkami či argumenty dostane přesně tam, kam potřebuje. Např,: To si fakt myslíš, že s touhle vizáží ( se svojí postavou ) seženeš někoho lepšího? Měla bys být ráda, že máš mě. Nebo: To sis nevšimla, že dělám všechno proto, aby tě ta společnost konečně vzala jako sobě rovnou? nebo: Já tě tak miluju a ty flirtuješ s jinými, to ti není ani trochu hanba? Nebo: Jestli nechceš spát se mnou, asi spíš s někým jiným - jak ti mám věřit, že mě máš ráda? Dokaž mi to....

Manipulovat s odevzdaností sebou nechá i člověk, který se trochu provinil ( třeba zalhal ) a nechce, aby se na to přišlo. Pak udělá i něco, na co by jindy nepřistoupil. Jen proto, aby neztratil důvěru toho, koho třeba miluje ( nebo spíš koho pro svůj život potřebuje ). Manipulovat sebou nechají děti, které ještě nemají přehled o světě a nemají srovnání, takže rodič, jako přirozená autorita, jimi může manipulovat podle svého. Některé manipulace jsou uznávány jako pozitivní. Je to vlastně korigování chování dětí směrem, který je rodičem považován za kladný a vhodný podle normy dané společnosti a jeho nejlepšího svědomí ( a nebo i proti svědomí, ale společnost to vyžaduje - to je horší ). Když se podívám do historie zpět - pozitivně byly zmanipulovány všechny dívky, co byly vychovány " jen pro roli ženy a matky", ačkoli měly tendence  studovat a dosáhnout jiných cílů. Bylo jim rozumně vysvětleno, že žena je tu od toho, aby pečovala o muže, děti a domácnost a jakákoli studia jí u plotny a v ložnici nepomůžou k lepším výsledkům. Muže musí poslouchat a ctít, neboť je to její živitel ( paradox že - kdyby studovala a našla si práci, byla by si živitelkou sama ). Co na tom, že ji provdali třeba proti její vůli za bohatého a nehezkého muže, kterého nemilovala - hlavně, že má postavení a že se s ním bude mít dobře. A to je ono - co je to "mít se dobře"? Pro člověka s malým sebevědomím to znamená získat zázemí a někoho, díky němuž získá i postavení a bude uznáván i on sám. Mnoho bylo i zmanipulovaných bohatých osamělých dam, které chtěly zase zvýšit své sebevědomí tím, že si pořídily mladého muže, aby jim vrstevnice záviděly. Mnohé z nich si nepřipouštěly, že jsou to jejich peníze, které mladé partnery drží ve svazku. Tam, kde to dámy pochopily se třeba karta obrátila a byly to pak ony, kdo manipulovaly partnerem, který se blahobytu, na který si již zvykl, nechtěl vzdát. Citové vydírání je dedna z nejúčinnějších zbraní manipulátora ve vztahu - ať rodičů s dětmi nebo mezi partnery ( vyhrožování sebevraždou třeba ).

Ani v dnešní době to není o mnoho jiné. Dál se vdávají dívky s malým sebevědomím ( aniž by si to přiznaly ) za dobře situované muže, protože na vyšší úrovni života budou mít i vyšší sebevědomí. Dál si muži s malým sebevědomím kupují velká nebo drahá auta, pořizují velké psy, domy nebo jen velké hodinky se spoustou dalších ciferníčků v tom jednom velkém - protože obdiv k těmto věcem zvyšuje jejich sebevědomí. Nechávají se vmanipulovávat do situací, aby tyto věci získali, stávají se podnikateli, workoholiky a připoutávají k sobě ženy, kterým zvyšují spolu se svou životní úrovní i jejich sebevědomí. Přitom je třeba doma psychicky nebo i fyzicky týrají, aby náhodou to sebevědomí neměly časem větší než oni sami. Děti z takových vztahů jsou labilní, závislé na rodičích, protože jinak by si nemohli dovolit životní úroveň, na kterou jsou zvyklé. V podstatě nic neumí, protože je k tomu rodiče nevedli a svoji nepřitomnost vždy vynahrazovali dětem pouze penězi, aby si děti aspoň něco užily, tak si sebou nejsou až tak jisté a mají malé sebevědomí. Ještě to kolikrát rodiče v návalu jakéhosi nutkání prohloubí: Co bys beze mě byl? Nic! ... Vypadá to na začarovaný kruh, že?

I ze začarovaného kruhu lze vystoupit

Jak si zvýšit sebevědomí - častá otázka těch, kteří mají tak malou víru sami v sebe... Mávnutí kouzelného proutku se zde rovná tomu, dovlit si nebýt dokonalý, být jen sám sebou. Není jiné cesty než začít věřit v sebe! Osamostatnit se a osvobodit se od předsudků, lží a našeptávačů, co je pro člověka dobré. Postavit se na vlastní nohy a uživit se, Jistě - nejdřív skromě, po malých krůčcích si něco dopřát, pořídit. Také třeba číst, aby bylo o čem si povídat s přáteli, věnovat se koníčku, který umí odreagovat, umět odpočívat a stát se také v něčem skutečně dobrým, byt by to bylo jen pěstování orchideí nebo chování papoušků. Neuhánět ty partnery, které mě nechtějí, ale počkat na "srážku" s tím, kdo mě bude chtít takového, jaký skutečně jsem. Dělat vše pro to, abych to byl já, abych se nemusel přetvařovat a tím manipulovat okolím, které by stejně mělo rádo jen tu "masku" a ne mě, jaký jsem doopravdy. Jistě - to znamená taky ztrátu "přátel" z oněch kruhů - ale jsou to vůbec přátelé? Jsou to jen lidé, kteří mají rádi tu masku! Když začne být člověk sám sebou, postupně získává ve svém okruhu ty, kteří mají rádi jeho JÁ. Není jich tolik, ale o to jsou cennější. Pak jsou to Přátelé :-)

—————

Zpět