Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Jde o žárlivost? Když vášě miláček dává přednost netu před rodinou, a to i v noci? Jak to nazvat?

21.05.2010 23:26

QueenOfTheStoneAge

Muj pritel obcas daval prednost kytare prede mnou a ja na to zarlila, protoze ji daval city, ktere mely patrit me.
Rekla bych, ze s Internetem je to podobne (ackoli pochybuju, ze nekdo projevuje sve city pocitaci ).
Pokud partner venuje nekomu nebo necemu vetsi pozornost a ja jsem pritomna, zarlim, protoze ta pozornost ma byt ma. A veskere logicke argumenty jdou mimo me.

Houbolog » QueenOfTheStoneAge

Řekl bych, že nejde o city k něčemu...k PC a podobně. Dával Tvůj přítel přednost té kytaře často?? Pokud je s Tebou přítel, má být jeho pozornost vždy u Tebe? Chudák kluk.
Vztah by měl být především o toleranci, je třeba si uvědomit, že člověk potřebuje jistou svobodu a pokud mu ten druhý brání v činnosti, která ho nějak naplňuje a která je v podstatě neškodná, koleduje si o to, že o něj přijde.
Samozřejmě záleží na míře, jak se říká všeho s mírou. Jde o to, vzájemně si vyhovět a být trochu vnímavý a taktní.
Žárlivost je jedna z nejhorších vlastností a ta nezdravá dříve či později zahubí každý vztah. Žárlivost rovná se v podstatě vyjádření nedůvěry.

Pro Úplňka: Každopádně je dobrý pokud je to často, zamyslet se nad tím proč to ten druhý vyhledává. To znamená komunikovat...otevřeně komunikovat

elaviel » QueenOfTheStoneAge

Ty jo, jak ja ti rozumim! Tak nevim, jestli to je ted dobre, nebo spatne, ze jsem zarliva, ha ha, kazdopadne vim presne, o cem mluvis. Kdyz by pozornost mohla byt venovana me a neni, tak zarlim. Samozrejme, ze ne neustale, ale jednou za cas, kdyz uz toho je na me hodne, tak me to chytne. Jako treba dneska, kdyz uz me fakt nastvalo, ze s pritelem spolu nikam nechodime, ale co se tyce jeho kamosu, tak jde ven hned. Normalne mu necham prostor, ale ted uz toho na me bylo moc a ja se citila zanedbane a navic jsem fakt mela chut jit ven zaparit, protoze mam zitra volno a on taky. No nic. To uz odbiham. Tak zpatky k diskuzi

elaviel

No, nerekla bych, ze jde o chorobnou zarlivost, spis takovej ten stav, kdy uz nechybi malo, aby ta kapka pretekla. Taky by me to vytacelo a s partnerem bych si okamzite promluvila. Neni divu, ze ti to vadi, pokud partner ma priority jiny, nez svuj rodinny zivot.

QueenOfTheStoneAge

Samozrejme, ze jsem nevyzadovala 100procentni pozornost - vetsinou na tu kytaru hral pro me anebo si zkousel nove veci.
Jde o ty chvile, kdy clovek chce byt intimni s tim druhym - kdy mu taktne dava najevo, ze ted by to melo byt o nech dvou - a ten druhy neprijma signaly.

Sem.miš

Ahoj - tak především jedno poučení z psychologie:
"Žárlivost je pocit vlastní nedostačivosti."

Hodně se říká, že je to o malém sebevědomí. Ale to je ve smyslu, když partner žárlí na to, že se bavím s jinými muži a on sám se sebou není spokojený, takže si myslí, že i já nejsem... a vidí v nich hned soky.

Tohle je něco jiného. Pocit nedostačivosti vůči technice jako je PC, auto, nebo pak kytara či jiný koníček, který partnera zaměstná a baví ho víc, než moje osoba, vzniká většinou díky tomu, že já něco podobného nemám... a tak neznám ten pocit, kdy prostě vypnu vůči okolí všechny senzory a věnuju se jen a jen tomu jednomu a klidně několik hodin.
Je to o tom, že s partnerem nemám dost takových aktivit, které by mě takhle zaujaly. Je to o tom, že mě nebaví ten stereotyp, který v domácnosti nastal. Je to o tom, že pořád něco musím ( uklízet, prát, vařit, žehlit, chodit s dětmi, pro děti, nakupovat, ... ) a najdu si odreagování. Zároveň se ovšem může stát, že na netu se najde někdo, kdo mě v mojí situaci bude chápat a polituje mě, najdeme společnou řeč a začneme se svěřovat s těmi dennodenními trablemi. Sem tam padne i hezké slovíčko a není daleko k flirtu. A může přijít rozčarování, že doma něco takového už dávno není. No a když se konečně od PC partnerka zvedne, uslyší jen výčitky a nebo rejpnutí, že konečně... místo např. pozvání do restaurace, kde se večer i tančí, aby konečně vypadla z toho kolotoče v domácnosti. Někdy to chce hodně sebezapření a hodně lásky k tomu, "co se spustil s počítačem", protože jakmile někdo tíhne víc k technice ( pokud to nejsou kluci, co věčně hrajou bojové hry ), tak prostě doma necítí pochopení a hledá ho jinde.
A nemusí to být tím, že bys byl špatný, jen v tom denním životě vám vypadlo něco, co ji dřív táhlo k tobě - tvůj obdiv, tvoje sem tam dárky či pozvání byť jen na procházku, tvoje slova o tom, jak jí to sluší a nebo jak je v něčem dobrá. Většina žen po tom skutečně touží i po delší době ve vztahu, jenže muži zleniví a už s námi nelaškují, neflirtují a slovíčky šetří, ... tak si pro ně žena jde jinam - byť jen do PC.

úplněk » Sem.miš

Ahoj. Napsalas to krásně a obsáhle, jen by mě zajímalo jak by jsi to psala kdyby se jednalo o muže, nepsal jsem že je to pouze ženský problém, nebo ano???

Jája13 » úplněk

Zdás se mi, že to Sem.miška napsala velmi dobře a dá se to aplikovat nejen na ženy,ale i muže...i mužům chybí po čase vyznání o jejich jedinečnosti a důležitosti pro svou ženu, i jim chybí letmé pozornosti a něžnosti, které už nejsou v zaběhlém vztahu tak časté,jako v době namlouvání a počáteční zamilovanosti...
I ženy o sobě pochybují (častěj jako muži), takže jen si to obrátit....řekla bych, že se o žárlivost jedná, ale jestli chorobnou to nevím, v každém případě ať chorobná či ne, vztah to může narušit...

Sem.miš » úplněk

Není to jen ženský problém, samozřejmě.
Nejsem muž, tak nevím, zda přesně obsahnu, co může cítit.
Může to být pocit, že od té doby, co přišly na svět děti, se žena víc věnuje jim, domácnosti, moc o sebe už nedbá jako v době, kdy spolu chodili nebo byli jen sami dva. Nějak přestala s občasným mrknutím oka nebo pohlazením, když jde okolo, najednou chybí obdivný pohled, když něco říkáš a přitulení, když se s někým bavíte, aby bylo jasno, že ty jsi ten její princ a nikomu tě nedá.
Muži chybí ten "naprosto zamilovaný" pohled, vidět v očích své ženy tu hrdost, že právě on je jejím mužem. Namísto toho jen sekýrování... už jsi vynesl, už jsi opravil, kdy už konečně uděláš....?? To muži na vnitřním uspokojení nepřidá. Zvláště pak ve chvíli, kdy má večer chuť na sex.. Jeho žena už nechodí do postele hezky upravená ani v hezkém pyjama.. jako když ho chtěla svádět. Mnohdy leze do pelechu v absolutně antisexuálním hábitu a okamžitě se otáčí zády, aby bylo jasno, že nic nebude. No a tak mnozí muži končí na PC u porna, aby si třeba i sami "s nějakou kočkou na vobrázku" pomohli. A nebo si jdou pokecat s nějakou holkou, které na netu připadá atraktivní a od ní se těch krásných obdivných slov alespoň v psané podobě ( někdy i ve sluchátkách ) dočká.
No a pak taky není daleko k tomu, zatoužit po reálných pocitech a dát si s ní rande... Byť nechce opustit ženu ani rodinu, ale pro ten pocit... že není tím "obtížným hmyzem na okně domácnosti" ale atraktivním mužem, na kterého se holky se zalíbením podívají a opráší mu "neviditelné smítko" z klopy, jen aby se ho mohly dotknout....

úplněk » Sem.miš

Jo jo musím se Ti omluvit, na podruhé jsi to vyjádřila přesně. Je zřejmé že problém je v něčem jiném než v PC. Počítač je jen útěk od reality. Tak jako tak, chce to zkvalitnit vzájemnou komunikaci

Sem.miš
Ano, je to o povídání - co by kdo chtěl dělat, kam by chtěl jít a jak to udělat, aby se bavili oba.

A nemlčet, co se týče osoby partnera. Jak dlouho už jste si navzájem neřekli: "Tý jo, tobě to dneska sekne ! Nepůjdem se někam ukázat do společnosti, ať mi Tě může někdo závidět?...."

Houbolog » Sem.miš

Ahoj Jo jo vím, co říkají v tomto směru psychologové, já jsem se jen trošku do hloubky zamyslel. Pokud někdo žárlí, dá tomu druhému obvykle pocítit co jsou výčitky a nedůvěra, proto ten můj pohled na věc.

Sem.miš » Houbolog

Pokud někdo žárlí na PC, protože si v diskuzi s někým milým přečtu, co on už mi dávno neříká... pak nemám výčitky. Naopak, mám sklon vyčíst mu, že hloupě žárlí na lidi, co jim nejsem fuk a nechtěj po mě jen vyžehlený košile a kus žvance přesně v šest večer.
A nedůvěra... jasně, ta může vzniknout u obou stran. Ten co sedí na PC už nevěří, že je pro svou druhou polovičku stále ten pravý a ten co vyčítá, že je sám doma, přestože není nevěří, že závislost na PC je vlastně pláčem po něžnostech a obdivu, kterého se člověku v reálu nedostává.
Lidi moc nežijou spolu, často žijou jen vedle sebe. Málo si povídají. To je prostě touhle divnou dobou. Přetechnizovanou.

—————

Zpět