Štěstí je něco, co můžeme druhému dát, ikdyž si myslíme, že to sami nemáme...


Hledání odpuštění

Webnode
16.05.2009 17:48

Pokud za to, že se cítíme nešťastní, dáváme vinu svému partnerovi, nevědomky bráníme oproštění se od bolestných pocitů. Jakmile veškerou zodpovědnost za svou bolest připíšeme partnerovi, znamená to, že v ní zůstaneme tak dlouho, dokud se nestane něco, po čem ustoupí.

Pokud ze svých pocitů viníme svého partnera, neoprostíme se od svých křivd.

Výčitky mohou být prospěšné v procesu hojení zlomeného srdce, ale později se od nich musíme oprostit. Výčitky nám můžou pomoct stanovit hranice toho, co se nám líbí či nelíbí. Rovněž nám pomáhají v odhalení vlastního hněvu a brání nám, abychom si za svou ztrátu připouštěli příliž velkou zodpovědnost. Jistě, ostatní můžeme vinit za jijich chyby a omyly, ale už ne za své pocity. Odpustit znamená zbavit druhého člověka zodpovědnosti za naše pocity. Najdemi-li odpuštění, pak se můžeme oprostit od vlastní bolesti

Když budeme partnera vinit více za svoji bolest než za jeho chyby, ve své bolesti trvale uvízneme. Vztekáme-li se nebo trápíme, že nás zanedbává, pak tyto pocity časem pominou. Když se však rozhněváme nebo trápíme kvůli tomu, že trpíme bolestí, pak v ní uvízneme. Cítíme-li, že své pocity nemáme sílu změnit, pak začneme partnera obviňovat za své pocity a nikoliv za to, co udělal či neudělal.

Sdělení pocitů je totiž jiné než sdělení výčitek. Sdělení pocitů nás spojuje s naší vášní pro život. Sdělení výčitek v nás vyvolává pocit uvíznutí. Pocitová sdělení nás posilují, zatímco vyčítavá sdělení v nás probouzejí pocity oběti.

 

Sdělení pocitů Sdělení výčitek
Hněvám se, že se ke mně nechováš s respektem. Hněvám se, že jsem kvůli tobě nešťastná.
Cítím hněv a křivdu, když se mnou takhle zacházíš. Hněvám se, že mi můžeš takhle ubližovat.
Hněvám se, žes dosta, co jsi chtěl a já ne. Hněvám se, protože tvou vinou hrozně žárlím.
Hněvám se, žes měl takové zpoždění a ani jsi nezavolal. Hněvám se, žes mě vylekal. Nevěděla jsem, co si počít.
Bolí mě, žes mě ignoroval, ostaní jsou pro tebe důležitější než já. Bolí mě, že tvou vinou jsem si připadala přehlížená a zbytečná.
Jsem smutná, žes mi nedonesl dárek. Jsem smutná, že tvou vinou si připadám nemilovaná.
Mám strach, že mě budeš odsuzovat. Mám strach, že si tvou vinou budu připadat hrozně.
Hněvám se, žes mě kritizoval. Hněvám se, žes mi zkazil náladu.
Hněvám se, žes mě nechal čekat. Hněvám se kvůli tomu, žes mě tolik rozhněval.
Mám strach, že tě nezajímá, co chci říct. Mám strach, že si tvou vinou budu připadat trapná a nezajímavá.
Jsem rozzlobená, protože jsi na mě byl hrubý. Jsem rozzlobená, protože jsem tvou vinou nešťastná.
jsem rozzlobená, protože v tobě nemám jistotu. Jsem rozzlobená, protože mě každou chvíli strašně rozzlobíš.

 

Odpuštění je důležité

Stručně shrneme, proč je odpuštění tak důležité: Odpuštění nám umožní nelpět na své bolesti. Umožní nám oprostit se od pocitu křivdy. Když procítíme své emoce a dospějeme k odpuštění, pak jsme schopnější najít řešení problému. Pokud zkoumáme své pocity s úmyslem odpustit, pak nemáme tak velký sklon obviňovat.

Když své pocity sdělíme nejprve člověku, jehož neobviňujeme, pak k odpuštění dojdeme daleko snáz.
( Svěřená bolest = poloviční bolest... známé přísloví )

Většina knih o komunikaci moudře zdůrazňuje výzhnam používání fráze "já cítím" místo "tys zavinil". A když se naučíme vyjadřovat své pocity bez toho, že bychom obviňovali, náš partner se bude chovat mnohem vstřícněji.

 

—————

Zpět