Štěstí je něco, co nemůžeme druhému dát, jen mu můžeme ukázat cestu ...


Naše chemie – naše feromony

„Wikipedie kromě jiného říká: Feromon (z řec. pherein – přenášet a hormon – stimulovat) je dle nejčastěji akceptované definice substance vylučovaná jedním jedincem a přijímaná druhým stejného druhu, přičemž tato substance dává podnět k určité reakci. Feromony jsou tak látky vytvářené tělem a šířené za účelem vnitrodruhové komunikace. Ještě nebylo zcela potvrzeno, že stejně jako u hmyzu, tak i u savců, včetně lidí, mají feromony také – leckdy zásadní – vliv na chování. Ale tento vliv je díky lidské inteligenci zahrnující hlavně pokročilou verbální či písemnou komunikaci zcela minimální a s každou další generací slabší, ostatně stejně jako všechny zvířecí instinkty jako například cítění přicházející bouře či zemětřesení. Komunikace lidí nabrala zcela jinou úroveň, což činí lidské feromony relativně zbytečné a to způsobuje degeneraci jejich cítění. Lidský rozum všechny tyto pudy potlačuje, čím chytřejší jedinec, tím více jsou tyto základní pudy slabší, včetně vnímání feromonů. Přesto však lidé, aniž by to věděli, stále zjišťují náladu jiného jedince z obrovské části na základě jeho feromonů, které nevědomky vycítí, než na základě jeho grimasy. Tento proces je značně subjektivní, schopnost cítění feromonů, ačkoli u každého nevědomky, se může u různých jedinců lišit až téměř tisícinásobně. U dětí je tato schopnost mnohem silnější, nerozhodují se totiž na základě vzhledu, ale pouze právě tohoto cítění. Proto mohou v klidu spát v náručí někoho, kdo navenek vypadá jako kriminálník, a naopak brečet v náručí někoho, kdo vypadá navenek jako svatý člověk, neboť jak se říká: "Děti vycítí zlo." Ale dříve se nevědělo proč, nyní víme, že to je právě díky feromonům, ale postupem času tato schopnost samosebou slábne, jak se dítě učí mluvit, či myslet a primitivní pudy, jako je tento, jsou nahrazeny rozumem.“

Vzhledem k tomu, jak to vnímám od dětství, troufám si říct, že nejen rozumem. Ale hlavně přehnaným orodováním za čistotu, kosmetickým průmyslem hlavně voňavkami, chemickými preparáty včetně antikoncepce, leností pracovat na sobě a tudíž hledáním přípravků, které by mi umožnily tento můj nedostatek dohonit chemií, která by na ostatní působila kladně, ačkoli já až tak kladný nejsem. O to hlavně jde „civilizovanému“ člověku. Díky feromonům jsme totiž TO, co jsme. Díky všemu ostatnímu, to, co jsme, maskujeme a ukazujeme těm, co je potkáváme „jinou tvář“ ( dáváme jim pocítit jinou vůni ). Domnívám se, že právě kvůli tomu existuje tolik nefungujících párů, tolik lidí neví, co si o druhých myslet nebo si o nich myslí něco naprosto jiného, než je skutečnost. V dobrém i ve zlém. Zloduch se hezky oblékne a cákne na sebe vůni levandule a je tu najednou milý společník, důvěryhodný a obranyschopný. A on ve skutečnosti hledá jen pobavení a nebo peníze. Ale i jemu se může stát, že natrefí na holku, co je pěkně prohnaná, oblékne se, načančá, cákne na sebe voňavku s vábidlem a hledá dobře vypadajícího chlapa, který se o ní postará hlavně finančně. Tím, že takovým dojmem působí, k sobě přivábí hezkou holku, ale zlatokopku. A je tu pár, který podle „masek“ si vybral to, co do života chce, ale pod maskami je přesně to, co nechce. Až to poznají, vyčtou jeden druhému, že je podvodník.

Příroda to zařídila tak, aby naše tělo vydávalo vůni, která o nás něco vypovídá. A ona se z nás line, ať chceme nebo ne, jako vůně zkytky. Nejde to zastavit. Bohužel to jde přehlušit něčím jiným a řeč chemie je v čudu. Naše feromony o nás tomu druhému na první počuch řeknou, že jsme tak a tak imunní, že máme ty a ty protilátky a naše psychika je v tom a tom stavu… takže naše potomstvo bude mít takové a takové vlohy pro další přežití. Představte si 3 muže a ženu, kteří se potkají a jeden muž má imunitu ABCD ( mladý,nezkušený, psychika standardní ), druhý ABEF ( něco mezi 20 – 30 let, vysoká funkce, elegantní, přechází nemoce, imunita tak poloviční, psychika napnutá ) a třetí AGMN ( věk mezi 30-40 let, dá se říct, že flegmouš s nadhledem, nemoci nějaké za sebou, nejí prášky, spíš bylinkuje, dělník, psychika v klidu, žádnej stres )… žena je mladá, nezkušená, ani moc nemocí neprodělala, imunita základní, psychika základní stav ABCD. CO cítí? První jí imponuje vzhledem, svými zájmy, jsou si věkově velmi blízcí.. ALE. Druhý jí imponuje vzhledem, postavením, má už věk na založení rodiny…ALE. Třetí jí prostě absolutně zblbne úsměvem a nějakým gestem a ona neví proč, ani si pořádně neuvědomí, jestli je hezký nebo ne a je jí naprosto jedno, že je to normální dělník, ačkoli ona třeba vystudovala VŠ. PROČ? Protože má prostě vůni něčeho naprosto odlišného a jejich děti budou mít od přírody mnohem více imunity, budou psychicky spokojenější a budou mít rodiče pro sebe. TO ona neví, ale tělo to vnímá. Když může, když mu nějak extra nepřehluší jeho vnímání právě nějaké šílené voňavky.

A přesně z toho důvodu holkám voní chlapi zralejšího věku, ale už ne ti , kteří jsou prolezlí nemocema, imunita žádná, .. jak hrozné muselo být, když kdysi mladou holku provdali za starého panovníka, který ji chemicky nijak neoslovil, nebyla tedy vzrušená a musela „vytrpět“ sex s ním, aby mu povila následníka. Hrůza. A když se tak „z rozumu“ vdávaly holky sedláků za selské synky a knížata za baronesy z jejich vrstvy. Většinou nám nevoní nikdo z naší vrstvy, protože TO máme stejné nebo hodně podobné. Příroda „od přírody“ kříží, zlepšuje imunitu, evolučně zlepšuje.. A co lze vylepšít na mezi sebou se křížící šlechtě? Nic. Ach jak krásní a zdraví byli levobočci J že? Protože knížatům a sedlákům voněly obyčejné zdravé holky ze vsi. Proč asi? A panenkám ze zámků a hradů voněli zbrojnoši, vojáci a sedláci, kováři a pasáci krav… Proč asi? A proč se věrné „prodané“ ženě, která se ani mezi lidi nedostala, ale byla stále zavřená doma a dělala, co musela, sex nelíbí.. ba někdy dokonce se jí hnusí a nebo ho vnímá jako velmi bolestivou záležitost a varuje před tím dokonce své dcery třeba? Protože prostě když nefunguje mezi ženou a mužem ta feromonová chemická reakce, tak vždy pohlavní akt psychicky vnímá jako znásilnění, jako něco, co musí, jako povinnost. Není vzrušená, nefunguje spuštění hlenu, dře to, strachem nebo nevolí je v podbřišku stažená, takže i svaly všechno „komplikují“, bolí jí hlava, protože zažívá psychické vypětí, že musí být po vůli někomu a při něčem, o co vůbec nestojí. Postě něco, co Příroda docela určitě nechtěla – sňatky z rozumu kvůli majetku nebo postavení. Toto nikdy evoluční vývoj k lepšímu nezajistí ;-) A když už jsme u toho – vnímám i jako zcela zvrácené tyto svazky proti přírodě udržovat za cenu zdraví a smrti jednoho z nich, který se utrápí. Ten, který nepoznal krásu a slast milování spojeného s tím, když mu někdo zavoní feromonama a on se zamiluje… 


Ganéša


je asi nejuctívanějším božstvem hinduistického panteonu (souboru všech božstev ).Má sloní hlavu a zavalité tělo. Ve světě je znám jako bůh štěstí, moudrosti aúspěchu,  jako ten, který odstraníveškeré překážky.

Ganéša, syn Šivy a Párvatí, je unikátním bohem, protože jeho zrod provázely problémy s velkou dávkou bolesti a utrpení...
( přišel o hlavu při obraně klidu své matky, když meditovala.. a dostal hlavu sloního mláděte od matky slonice, jejíž mládě roztrhaly šelmy ). To mě přivádí ale na myšlenku, jak i lidmi vymyšlené božstvo chybuje a je nedokonalé - stejně tak, jako lidé sami. Dali mu své vlastnosti, každý bůžek je nějak polidštěný, aby měl k lidem blízko, ale zároveň má nějakou nadpřirozenou moc, schopnost, kterou se od nich liší a může lidem změnit či aspoň zpříjemnit život. Když Párvatí syna z hlíny stvořila a vdechla mu život, ukázala mu okolí jeho domova a nějak mu zapomněla říct, že má muže - tudíž Ganéša otce. A striktně mu "přikázala", aby k ní nikoho nepouštěl, když medituje. Ano, když vám někdo přeruší meditaci, je to nepříjemné, ale dá se s tím vyrovnat. Jenže ona svým striktním přáním zavinila, že její syn přišel o hlavu díky síle
třetího oka jeho "vlastního" otce Šivy. Který notabene vůbec nevěděl, že si jeho žena v jeho nepřítomnosti udělala syna :-O A ještě takový dodatek malý - když Šiva poslal ženě po poslovi vzkaz, že se blíží, posel nebyl Ganéšou vpuštěn, ale odehnán od  "vchodu do meditačního jezera", tak ješitný vzteklý uražený poražený posel si vylil svůj hněv před Šivou a Šiva, neptajíce se "ochránce" vchodu na důvod, proč tam stojí a má dokonce zbraň ( umocněnou kouzly své matky ) a nechce k ní nikoho pustit. Nikdo se na nic nikoho neptal - "Kdo jsi?" "Proč tu jsi" "A kdo jsi ty? A proč tam chceš?" ... Prostě se bojovalo a zabíjelo - z neznalosti situace. Myslím, že jak se říká, že komunikace mezi partnery a vůbec mezi lidmi, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním, je nutná i mezi božstvy, které si lidi vytvořili. Už jen z toho je zřejmé, že si je fakt vytvořili lidi k obrazu svému. I s těmi chybičkami....

Ganéša je znám pod mnohými jmény - Ganapati (síla choti), Brihaspoti (učitel bohů), Bromhospoti (syn slunce), Ekdonto (jednozubý),
Vigneshwar (odstraňovatel překážek), Vinayak (umožňovatel snahy). No, to je nářez, že? S touto informací se dá pracovat, jména se dají zapamatovat v různých zemích pro stejného boha. Je chován ve veliké úctě nejen v Indii, ale také v Nepálu, Tibetu, Thajsku, Kambodže, na Jávě, Bali, v Borneu, Číně i Japonsku. A my se handrkujeme, jestli se náš Bůh jmenuje Bůh nebo Alláh a taky se kvůli tomu vraždíme. Hinduismus je po křesťanství a islámu třetí nejrozšířenější náboženství na světě. Má tisíce bůžků, každého pro něco jiného a nikdo se nad tím nepozastavuje ;-) Jestli ono to není u islámu nebo křesťanství vymýváním mozků a fanatizováním lidí církví? Má to ještě vůbec něco
společného s láskyplnou vírou?

Pokud toužíte překonat něco, co vás tíží, potřebujete se
vydat na novou životní cestu, zavolejte si na pomoc ochránce pomocí mantry:

"Om Gum Ganapatayei Namaha"

Stále  mějte ovšem na paměti, že VY jste to, kdo vše nakonec uskuteční, vyřeší, VY jste to, kdo dojde do cíle a k tomu štěstí, VY jste to, kdo jakmile bude podléhat strachu, že něco přece nemůže vyjít a vzdá to, aniž by to vyzkoušel, tak si může i za to,
že k tomu cíli a štěstí nedojde.

VY JSTE TO.

Říkejte si:

JÁ JSEM TEN BŮH VE MĚ I VNĚ MNE 

 ( je to dobrý jazykolam, že? )

Je to tak - jednoduše se nemůžete izolovat od Boha, který je VŠUDE. Všude kolem vás a všude ve Vás. Ano, slovo VŠUDE neznamená všude kromě vás... Škodíte-li sobě, On to vnímá. A protože On je dokonalý ve svém nulovém stavu ( to znamená, že má všechna plus i mínus v sobě, všechna nahoře i dole, všechna hluboko a vysoko, všechna dobře i špatně ... proto Bůh nemůže být ani dobrý ani špatný, prostě JE ) o prolíná vás i okolí, tak když si škodíte Vy škodíte ( uberete někde dobro ) On to ubrané někde musí přidat ( kdekoli ). Plus a mínus, Jin a
Jang.. je to dokonalé ve své jednoduchosti. Tak se nezlobte na Boha, že je nespravedlivý.. Není, jen my neumíme odhadnout důsledky našeho počínání ;-) a pak závidíme někomu, že mu spadlo štěstí do klína bez jakéhokoli přičinění. Není to pravda - i my toho můžeme být příčinou. Příčinou nemusí být vždy ten, komu je dáno. Ono to může fungovat i tak, že on přeje někomu a něco mu daruje.
Tudíž se u něj vytvoří "místo" pro přijetí něčeho nového. Ať je to hmotné nebo nehmotné, to je jedno. Prostě svoboda rozhodování jde ruku v ruce s následky a zodpovědností. A někdo s tím neumí zacházet.

Stejně tak, jako to neuměla Párvatí, když si uhnětla syna a šla si meditovat dřív než o něm řekla Šivovi, a syna nechala hlídat vchod se
zbraní v ruce, aniž by mu sdělila, že je možné, že přijde Šiva - jeho otec. A se sloní hlavou je jeho nedokonalost teď tak zvláštní, že když pomyslíte na to, co si zažil, jak dopadl, jak vypadá a navzdory tomu že je obdivován, ctěn a vzýván ku pomoci... a protože v jeho životě bylo štěstí jaksi ubráno, je možné, že když se na tuto bytost odvoláte při modlení o štěstí, tak pro vyvážení toho mínusu se vám dostane plusu. Ale musíte mít pro ten dar "místo"...


Je-li cokoli přeplněno, není kam cokoli poslat ;-)



Hodně štěstí :-)




Příznaky toho,
že jste našli pevné spojení se svým zdrojem

 

1. Přestáváte se bát být sami se sebou.

2. Dokážete celé dny nedělat nic smysluplného a berete to jako hru.

3. Začíná se vám líbit čas a místo, kde se teď nalézáte, i kdyby ho vaše Ego pokládalo za zadek světa.

4. Nikdo, dokonce ani člověk, kterého milujete, vás nedokáže přemluvit, abyste dělali něco, co se vám nechce.

5. Přestává vás lekat absence peněz, přátel, milované osoby a budoucnosti.

6. Přestáváte se obávat ztráty peněz, přátel, milovaných osob a minulosti.

7. Čas od času si všímáte, že dýcháte a dýcháte zhluboka.

8. Jestliže vás vaše tělo o něco žádá, neprodleně mu to poskytnete.

9. Události se vám začínají dít, ne že je plánujete.

 

Zdroj: http://www.pronaladu.cz/

*


Tak jako slunce za stromem vidíme my na Zemi Pravdu – sem tam paprsek.

Kdo jednou uvidí Pravdu celou odsud ze Země, je natolik oslepen, že již není schopen vidět běžné věci zde a málokdy se umí zařadit do běžné společnosti, má sklony fanaticky zastávat Pravdu, ale neumí v ní žít.

Kdo ovšem žije v Pravdě a z Ní hledí na život na Zemi, ten vidí vše - hlavně vidí souvislosti, takže ve své moudrosti umí být shovívavý, umí pochopit a odpouštět. Jen to neumí vysvětlit – Pravda se totiž nedá vysvětlit, k Pravdě se musí dojít…

( obrázek jsem si vypůjčila, autorovi děkuji, je moc krásný )


NEJVĚTŠÍ SILOU NA SVĚTĚ JE LÁSKA:

 Povinnost bez lásky činí mrzutým.

Zodpovědnost bez lásky činí bezohledným.

Spravedlnost bez lásky činí tvrdým.

Pravda bez lásky činí vychytralým.

Laskavost bez lásky činí malicherným.

Znalost bez lásky činí neústupným.

Vlastnictví bez lásky činí lakomým.

Víra v cokoli bez lásky činí fanatickým.

LAO - C` (čínsky 老子 = Starý mistr)